Zoo Praha otevře Velemlokárium, unikátní pavilon pro velemloka čínského
V pražské zoo se návštěvníkům v sobotu otevře nový pavilon. Domov v něm našli největší žijící obojživelníci, velemloci čínští. O jejich získání usiloval současný ředitel zahrady Miroslav Bobek už od svého zvolení skoro před čtyřmi lety.
Podle mluvčí zoo Jany Ptačinské je Velemlokárium unikátní projekt, který pražskou zoo povyšuje mezi světové zoologické zahrady.
„Jde o velmi choulostivé tvory, respektive tvory, jejichž chov je velmi náročný. Tedy přizpůsobit jim podmínky pro to, aby se jim dařilo, je samozřejmě veliký oříšek.“
Velemloky a jejich pavilon v pražské zoo přiblížila mluvčí zahrady Jana Ptačinská
„Náš kurátor plazů Petr Velenský ho ovšem spolu s dalšími kolegy briskně vyřešil, a vlastně vznikl pavilon, který jak technologicky, tak co se zabezpečení pro ten úspěšný chov týče, se určitě osvědčí,“ říká Ptačinská.
Velemlok čínský dorůstá délky kolem 1 až 1,2 metru, největší pražský exponát ovšem měří 1,8 metru. Velemloci pocházejí z čínských hor, kde se ale vyskytují velmi vzácně. Jejich prostředí je podle Ptačinské typické tím, že tam musí proudit čistá voda. V pražském Velemlokáriu má každý jedinec svoji svébytnou tůni.
„Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost vidět velemloky jak zespodu, tak shora i ze strany, protože tůně jsou umístěny v různých výškách a návštěvníci mohou opravdu jednotlivé velemločí osobnosti pozorovat z různých úhlů pohledu,“ přibližuje mluvčí zoo.
Velemloci jsou aktivní zejména ve tmě, a proto pavilon podle Ptačinské simuluje i různé denní režimy. „Tedy když návštěvníci přijdou v určitých hodinách, zažijí denní režim velemloka. Ovšem přijdou-li v jiných hodinách, zažijí noc, kdy velemlok je aktivnější.“
„A to, co bohužel nemohou zažít, je třetí světelný režim, takzvaný fytorežim, který pomáhá našim rostlinám, aby právě i v tom šedém pavilonu dokázaly úspěšně růst.“
Návštěvníci pražské zoo tak budou mít od soboty šanci na vlastní oči spatřit obojživelníka, který pravděpodobně inspiroval Karla Čapka k napsání Války s mloky. A právě s tímto dílem je expozice také spojená.
„My se nesnažíme jen o světová prvenství, snažíme se vlastně lidem přibližovat jak kontext, ve kterém jednotlivá zvířata žijí, tak také kulturní souvislosti."
"Návštěvníci tak mohou pozorovat nejenom tu předlohu, podle které Čapek své dílo tvořil, ale i originální tvory, kteří žijí v těch jednotlivých tůních.“
„Krom toho si mohou Válku s mloky v pavilonu třeba i poslechnout, máme tam speciální poslechový koutek. Mohou si prohlédnout i jednotlivé obálky knihy Válka s mloky, která vyšla v mnoha a mnoha jazycích,“ uzavírá mluvčí pražské zoo.
