Stromy, které měly Krušným horám vrátit po kyselých deštích život, pomalu hynou. Tentokrát za to nemůžou zplodiny z uhelných elektráren, ale houba, která smrk pomalu hubí. Kvůli tomu Krušné hory připomínají na některých místech dobu před třiceti lety.

4:01 28. května 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„V 80. letech se po imisní kalamitě začaly zavádět porosty náhradních dřevin, z velké většiny šlo o smrk pichlavý. V současné době smrk odumírá. Jedná se o houbu - kloubnatku smrkovou,“ vysvětluje správkyně lesa Anita Hovorková z litvínovské pobočky Lesů ČR.

Houba strom udusí. Obalí totiž jeho mladé výhonky. Podle generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda není současný stav chybou předchozích generací:

"Lesníci udělali, co mohli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Byli přesvědčeni o tom, že je to správná cesta.“

Řešení je jednoduché, osázet holá místa smrkem ztepilým, který houbu snáší dobře. „Myslím, že cesta kombinace pichlavého smrku se smrkem ztepilým je asi správná. Takto bychom to měli zvládnout,“ dodává Szórád.

Osázení vyjde na stovky milionů korun. Otázkou ale je, kde ministerstvo zemědělství peníze vezme. Miliardy na účtech lesů zatím není možné na obnovu stromů použít.

„V tomto okamžiku je na účtech Lesů ČR poměrně dost miliard, ale já musím s ministerstvem financí zavést debatu o tom, kolik bychom plánovali přesunout přes fond zakladatele do státního rozpočtu v roce 2015, a tu debatu nemáme uzavřenou," vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Celkovou sumu za obnovu lesů v Krušných horách odhadují Lesy ČR na dvě miliardy. Ústecký kraj potom na pět miliard korun.

Jan Bachorík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít