Malta je nejmenší členskou zemí EU. V čerpání dotací je mimořádně úspěšná

Malta je nejmenším členským státem Evropské unie. Osmadvacítka se tam těší velké popularitě, a to se projevuje i ve volbách do Evropského parlamentu. Volební účast se pravidelně pohybuje kolem 80 procent. Jak říkají Malťané, členství v EU dostalo ostrovní zemi z izolace a přineslo investice, na které by sami nikdy neměli. Nejmenší stát EU si v čerpání z unijních fondů vede velmi úspěšně a Evropskou unii tam vnímají převážně pozitivně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přístav La Valletta

Přístav La Valletta | Foto: Vladimír Kroc | Zdroj: Český rozhlas

Vjíždíme do tunelu. V džípu sedí se mnou hlavní inženýr stavby, Julian Tabone. „Tunel je dlouhý 11 kilometrů a vede 10 až 15 metrů pod povrchem,“ vysvětluje, zatímco se noříme hlouběji a hlouběji do skalního masivu. Občas zastavíme, aby mohlo v protisměru projet nákladní auto naložené vytěženou horninou.

„Tunel kopíruje trasu silnice nad námi, když prší, kanalizační stoky odvedou vodu sem dolů, do podzemního tunelu. Je to vlastně obří kanalizační stoka. Tudy odvedeme vodu do moře. Podobný projekt, ale menší, je pokud vím jenom na Sicílii,“ vysvětluje inženýr Tabone.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se líbí Malťanům v Evropské unii, zjišťoval reportér Jaromír Marek

Velkolepá stavba zahrnující celkem šestnáct kilometrů tunelů a podzemní nádrže na vodu má jediný cíl: definitivně ochránit jednu z hlavních silnic na Maltě před bleskovými záplavami.

„Problém s povodněmi není samozřejmě tak velký jako třeba u vás, k záplavám ale dochází jednou až třikrát do roka. Netrvají dlouho, obvykle čtyři dny, ale napáchají vždy mnoho škod na majetku lidí,“ obhajuje stavbu hlavní inženýr.

Bez unijních fondů by to nešlo

O podobném projektu snili Malťané dlouho, realizovat jej mohli až s unijními fondy. Ty se na financování stavby podílí z 85 procent. A protipovodňová ochrana není rozhodně jedinou stavbou, která za evropské peníze na Maltě vyrostla.

Inženýři ukazují projekt maltského tunelu na svod vody | Foto: Jaromír Marek

„Podařilo se nám zlepšit vzhled našeho ostrova, postavit nové silnice, nemocnici a rozšířit univerzitu. Snažíme se peníze z evropských fondů maximálně využít. Kdyby propadly, nebyla by to dobrá vizitka pro vládu,“ říká Ian Borg, osmadvacetiletý poslanec, který má financování z evropských fondů na starosti.

V čem tkví úspěšnost Malťanů?

Proč jsou Malťané v čerpání evropských peněz tak úspěšní? „Malta byla vždycky zvyklá, protože byla malá země, dostávat od Britů finanční podporu. Bylo to na základě britského kulturního protokolu a italského kulturního protokolu. Protože i s Itálie měla velmi dobré vztahy,“ říká Vítězslav Nezval, který žije na Maltě už přes třicet let.

Nákladní auta vyvážejí zeminu z maltského tunelu

A doplňuje, že Maltu vždycky politicky řídili právníci. „V podstatě tam ve vládě nenajdete nikoho, kdo by neměl tento druh vzdělání. Tím, že jsou takto vybaveni, tak jejich jednání v Evropské unii je hodnoceno jako nejlepší způsob čerpání všech dotací z EU. Oni v podstatě nemají jediný problém,“ dodává Nezval.

Na členství v Evropské unii si tak obyvatelé středomořského ostrova rozhodně nestěžují. „Myslím, že členství v EU je pro Maltu velmi úspěšný příběh,“ hodnotí podnikatel Tonio Cassapinta.


Zvětšit mapu

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme