V Ústeckém kraji se staví nové cyklostezky. Cyklistům ale nejvíc chybí trasy ve městech
Cyklistům v Ústeckém kraji schází cyklostezky ve velkých městech. Budují se totiž hlavně takzvané páteřní trasy, jako je například ta podél Labe nebo Krušnohorská magistrála. Cyklistům ale chybí cesty, které by je bezpečně vyvedly na okraj měst a do přírody. Například dostat se z centra Ústí nad Labem na Labskou cyklostezku je pro rodiny s dětmi problém.
„Ve městě se s tím nepočítá, tam jsme obtížný hmyz. Já si myslím, že podpora pro cyklistiku tu není,“ myslí si Josef Lízler z Ústí nad Labem. Na kole jezdí rád, schází mu ale bezpečný způsob, jak se dostat z centra měst na jejich okraj. Podobně to vidí i Veronika Benešová z Teplic:
„Do Ústí se dá do Teplic docela blbě dostat. Hlavně se dostat z centra města na okraj, kde už je menší provoz, popřípadě tady v Ústí přes průmyslovou zónu.“
Ústecký kraj podporuje vznik cyklotras a cyklostezek, které vzájemně propojí bývalé okresy i příhraničí. Tou nejoblíbenější je právě Labská cyklostezka.
„Úplně nejzásadnější je Labská stezka, která vede podél toku Labe až do Německa. Výstavba na území Ústeckého kraje probíhá v etapách, nyní máme hotové dvě etapy, takže cyklisté už mají na čem jezdit. Zbývá posledních dvacet kilometrů v rámci třetí etapy,“ uvádí mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Letos kraj otevřel další páteřní cyklotrasu s názvem Ploučnice. Na území Ústeckého kraje začíná stezka v Děčíně na spojnici s Labskou stezkou, prochází údolím řeky Ploučnice směrem na Benešov nad Ploučnicí a Starý Šachov, kde přechází do Libereckého kraje. Buduje se také Krušnohorská magistrála, v budoucnu nabídne cyklistům možnost kombinovat příhraniční cyklotrasy:
„Měl by vzniknout jakýsi žebřík, několik přestupních míst přes hranici tak, aby si lidi mohli vytvářet okruhy, které chtějí projet o různých velikostech,“ vysvětluje Hanáčková.
Stále více cyklistů cítí, že chybějí cyklostezky, které cyklisty bezpečně vyvedou z města. Jednou z nich je například nedávno otevřená cyklostezka z Chomutova do Strupčic a snaží se také v Žatci. Tam chtějí propojit město s nedalekou nechranickou přehradou. Letos otevřeli první, více než jeden kilometr dlouhý úsek.
„V letošním roce se snažíme získat dotaci na další etapu cyklostezky, která bude zase zhruba přes kilometr dlouhá. A chceme pokračovat i v následujících letech,“ plánuje Tomáš Trávníček ze Stavebního úřadu v Žatci.
Podle něj by se měli cyklisté v budoucnu dostat z Nechranic přímo až do Žatce po bezpečné stezce. „Myslím, že ta vidina je v horizontu pěti až šesti let reálná,“ dodává Trávníček.
Na cyklotrasu mohou kromě pěších a cyklistů i motorová vozidla. Cyklostezka je bezpečnější, vozidla na ni nesmí. Má ale jinou nevýhodu, pro její vybudování se musí odkoupit pozemky, po kterých vede. A to je například problém cyklostezky Ohře. „V tuto chvíli tam nejsou vypořádány pozemky, je tam mnoho vlastníků. Je to bohužel zdlouhavá práce,“ připomíná Hanáčková.
Výkup pozemků je tak hlavním důvodem, proč města, obce i kraj často nemají na budování cyklostezek a cyklisté tak musí často dost riskovat na cyklotrasách, které vedou většinou po hlavních tazích.
