Pro mladé lidi v Česku je čím dál složitější založit rodinu, zjistili statistici
Podmínky pro zakládání rodin jsou stále těžší. Řada mladých lidí totiž nemá práci nebo nevydělává dost na to, aby se k takovému kroku odhodlali. Vyplývá to z nové studie Českého statistického úřadu. Vláda chce ustavit komisi pro rodinnou politiku, která se bude alarmující situací zabývat. Podporovat bude také částečné pracovní úvazky. Pomoci by mohlo také zvýšení počtu míst ve školkách a zavedení dětských skupin.
Mladí lidé se během posledních 10 let sice stěhovali od rodičů zhruba stejném věku, dívky v 25 a muži v 27 letech, po studiu se jim teď ale těžko hledá dobře placená práce. A proto podle Ondřeje Nývlta z Českého statistického úřadu nemyslí na budování rodiny.
„Mladí lidé, kteří vstupují na trh práce, tak vstupují na trh práce, který už je částečně nasycen. A ty první roky často musejí být na pozicích, které jsou relativně méně placené, i když ty osoby mají vysokoškolské vzdělání,“ upozornil Nývlt.
Výsledky studie přiblížil na Radiožurnálu analytik Českého statistického úřadu Ondřej Nývlt
Podmínky pro mladé lidi jsou podle něj v poslední době obecně horší; je pro ně mnohem obtížnější získat dobře placené místo v oboru, který vystudovali, než pro jejich předchůdce před 10, 15 lety.
„Platy se docela významně snižují. Dříve se generace vstupující na trh vyznačovaly vyšší zaměstnaností,“ doplnil analytik.
Lidé na trh práce vstupovali v době, kdy ještě byla velká poptávka po lidech, kteří znali jazyky, byli flexibilní a uměli pracovat s výpočetní technikou. „Pracovní trh je jimi v současné době už nasycen,“ dodal.
„Jsou to určitě témata k zamyšlení, jestli se tady nevytváří podmínky, které částečně znemožňují lidem zakládat rodinu, pokud ji chtějí dostatečně zajistit,“ poznamenal Nývlt.
Ženy pak založení rodiny odkládají i kvůli obavám, aby práci našly i po mateřské dovolené. „Pro matky s malými dětmi je návrat na trh práce velice komplikovaný i z toho důvodu, že nejsou dostupné částečné úvazky, není dostupná organizovaná péče o děti,“ řekl Ondřej Nývlt a doplnil:
„V těch analytických materiálech je jednoznačně dokázáno, že je až trojnásobně vyšší pravděpodobnost být nezaměstnaný pro matky s malými dětmi než pro ženy bezdětné.“
Některé ženy rodinu odkládají i kvůli obavám, aby práci našly po mateřské. Míra nezaměstnanosti žen s malými dětmi je oproti těm bezdětným až trojnásobná.
Podle ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaely Marksové je v Česku rodinná politika už delší dobu ve špatném stavu. Podle ní je naše země v podmínkách slaďování práce a rodiny jedna z nejhorších v Evropě.
„Možnost si zároveň s dítětem vydělávat je pro mladé rodiny jedna z nejdůležitějších věcí,“ myslí si ministryně.
Už předchozí vláda ODS a TOP 09 prosadila možnost, aby si rodič sám určil dobu, po kterou zůstane s dítětem doma.
„Dnes si rodiče mohou rozhodnout, jestli ji budou pobírat dva nebo až čtyři roky. Za jak dlouho chtějí 220 tisíc, které připadají na jedno dítě, vyčerpat,“ uvádí místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
O situaci rodin v Česku mluvily ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová
Zároveň by chtěla prosadit, aby pobírané peníze nebyly zastropované, aby odvíjely se přímo od výdělku matky před nástupem na mateřskou.
Vláda plánuje situaci zlepšit především navýšením míst ve školkách a uzákonění dětských skupin. Podporovat chce také částečné úvazky. Už teď dostávají zaměstnavatelé, kteří rodičům umožní zkrácený úvazek, podporu v rámci projektu Aktivní politika zaměstnanosti.
Podle Langšádlové by takoví zaměstnavatelé mohli také platit nižší odvody na zdravotní pojištění.
„Pro Českou republiku je charakteristická velmi dlouhá doba mateřské. Maminky se vrací často hned na plný úvazek, což není vhodná forma,“ domnívá se poslankyně.
