Ke sblížení řecké a turecké části Kypru by mohla přispět ekonomika

Do Evropského parlamentu budou moci poprvé volit i kyperští Turci žijící na severu rozděleného ostrova. Umožní jim to nový zákon, který přijal parlament v Nikosii. Součástí Evropské unie se v roce 2004 stal technicky vzato celý ostrov a kyperské doklady má 95 tisíc kyperských Turků. Budou ale muset přejít hraniční přechod a volit v řecké části ostrova.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecká část Nikósie

Turecká část Nikósie | Foto: Jaromír Marek | Zdroj: Český rozhlas

Země ale zůstává už čtyřicet let rozdělená. Ke sjednocení by mohla paradoxně pomoci nikoliv politická jednání, ale ekonomika.

Silnice vede dál, přes cestu je ale zátaras a šipka přikázaného směru nekompromisně ukazuje doleva. Do nárazníkového pásma mezi Kyperskou republikou a takzvanou Tureckou republikou severního Kypru se nesmí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Kypru natáčel zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek

Těsně před hranicí se nachází vesnice Derynja. „Můj dům je poslední před okupovaným územím,“ ukazuje rázná paní Anita. Její rodina pochází z nedaleké Famagusty. Ta je teď ale v okupované části ostrova.

„V roce 1974 ztratila moje rodina všechno a stali se z nás uprchlíci,“ vysvětluje paní Anita. Podobně jako mnozí další se alespoň usadila na dohled starého domova. Na návrat myslí už plných 40 let.

Stejně jako pan Takis. Během turecké invaze na Kypru studoval medicínu v Praze. Dnes žije v Paralimni nedaleko hranice.

Zemní plyn i ekonomická krize

„Ve Famagustě jsem se narodil, prožil jsem tam dětství, chodil na gymnázium. Dokud jsem neodešel studovat do ciziny, byl jsem v tom městě. Jsem s tou oblastí spojený. Jsem rád, že jsem se usadil tady blízko u Famagusty. Začal jsem znovu stavět a znovu pracovat. Na začátku to bylo těžké, ale pomalu se všechno spravilo,“ vypráví.

V posledních několika letech se napětí mezi řeckou a tureckou částí Kypru mírně uvolňuje. Plán bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana na sjednocení ostrova ovšem před deseti lety kyperští Řekové v referendu odmítli. Teď toho mnozí litují.

Osli | Foto: Klára Stejskalová

„Určitě musíme najít řešení. Hlasoval jsem už pro Annanův plán, ale to už je pryč. Teď je jiná doba a ta vyžaduje nová řešení,“ upozorňuje ekonom Nikos Kousis.

Úvahy o sjednocení povzbudil nedávný objev nalezišť zemního plynu nedaleko kyperských břehů. „Zdá se, že ekonomické motivy, spojené s objevem nalezišť plynu, celý proces urychlují. Při jeho případné těžbě bude spolupráce zcela nezbytná. Je to nová šance pro sjednocení,“ myslí si Kousis.

Řecká část ostrova se utápí v ekonomické krizi. Pro sjednocení Kypru tak začínají mluvit nejen politické, ale i ekonomické důvody. Mnohem vyspělejší řecká část by totiž mohla získat nový trh.

„Kdyby nebyl ostrov rozdělený, mohli bychom tam začít podnikat. Určitě by to přineslo lepší příležitosti. Kdybychom byli sjednocení, lépe bychom čelili současné krizi,“ uvažuje dvacetiletá studentka Maria.

Právě její generace, nezatížená nelehkou minulostí, by mohla při znovusjednocení rozděleného ostrova sehrát klíčovou roli.


Zvětšit mapu

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme