Horší známky romských školáků často souvisí s problémy, které mají s češtinou
Na skoro každé základní škole na Českolipsku se učí i romské děti. Ty mají často s učením problém. Přestože jsou mezi nimi i děti, které se doma připravují, výsledky často neodpovídají jejich snažení. Problémem je pro ně čeština a od toho se odvíjí i pochopení výkladu dalších předmětů.
„Romské děti, když to vezmu všeobecně, mají většinou horší známky než ostatní děti," říká Ivana Rázlová, učitelka jedné novoborské školy s více než 30letou praxí. Romské děti mají asi největší problém s českým jazykem.
„Proto se snažíme rodiče romských dětí přemluvit k návštěvě pedagogicko-psychologické poradny a k tomu, co nám z poradny napíšou, přihlížíme při klasifikaci. Více se díváme na ústní projevy než na písemné. Leckdy je to nesrovnatelné,“ tvrdí Rázlová.
Desetiletá Natálka má ve škole problém s angličtinou a právě i s českým jazykem. Maminka se s ní učí angličtinu. „Moje maminka má slovník a zkouší mě."
Slovní zásobu v čestině má podle svých slov malou. „Neumím to zodpovědět," dodává.
Že je pro romské děti čeština problém, potvrzuje i ředitelka jedné z mimoňských škol Eva Majlišová.
„Největší problém je pro tyto děti jazyková bariéra, protože ve většině romských rodin se nemluví jenom česky. Prolíná se tam romština, slovenština i čeština,“ vysvětluje.
Pomohla by výuka jako pro cizince
Adam Pospíšil, projektový manažer a lektor občanského sdružení R-mosty, které pomáhá lidem z vyloučených lokalit a zajišťuje vzdělávací programy pro pedagogy, vysvětluje, proč mají romské děti problém právě s českým jazykem.
„Děti v mnoha rodinách mluví romsky nebo používají takzvaný romský etnolekt češtiny. To je zvláštní varianta mísení češtiny a romštiny. Odborníky bývá považována za poměrně velký jazykový handicap, v podstatě větší, než kdyby ty děti neuměly česky vůbec,“ podotýká.
Podle něj by romským dětem pomohl jiný přístup k výuce jazyka. „Bylo by dobré při výuce romských dětí v českém jazyce přistoupit ke stejným metodám, jako kdybychom učili cizince česky,“ myslí si.
Romským dětem by podle Adama Pospíšila pomohly i nové způsoby výuky jako třeba zapojení pohybu do výuky nebo takzvaný waldorfský přístup k výuce, který podporuje individuální nadání a kreativitu.
