Polsko se rozloučilo s Jaruzelským. Obřad doprovázelo skandování a pískot
Polsko se rozloučilo s posledním komunistickým prezidentem. Zatímco na jedné straně lidé truchlí za zemřelého politika, na straně druhé zaznívají hesla jako ‚zrádci si nezaslouží poctu‘, ‚pryč s komunismem‘ a ‚hanba‘. Smrt Wojciecha Jaruzelského rozdělila zemi na dva tábory.
Dopoledního církevního obřadu se zúčastnil bývalý prezident Lech Walesa a Aleksander Kwasniewski. U jeho rakve promluvil současný prezident Bronislaw Komorowski.
Řekl, že by se nikdo neměl snižovat k hodnocení politických činů zemřelého. Demokratické Polsko by podle něj mělo prokázat úctu k zesnulému prezidentovi. Komorowski se s ním rozloučil jménem hnutí Solidarita.
"Jako člověk z hnutí Solidarita se loučím s jedním z posledních symbolů doby, která mnohým přinesla tragický osud," prohlásil Komorowski.
Řada polských politiků ale předem oznámila, že na samotný oficiální pohřeb Jaruzelského nepřijdou. Ceremonii nenavštívil ani současný premiér Donald Tusk, který Jaruzelského roli v dějinách vnímá negativně.
Rozpory vyvolala i samotná forma obřadu. Jaruzelski po většinu života vystupoval proti náboženství, bojoval s polskou katolickou církví. Kritici proto nerozumí tomu, proč se za něj vůbec mše sloužila.
Podle biskupa, který ji vedl, to bylo přání rodiny. Bývalý politik navíc v posledních týdnech života žádal o zpověď, a to prý katolická církev nemohla odmítnout. Během obřadu se u katedrály shromáždily desítky lidí s transparenty a protestovaly.
Ceremonie byla skromnější, ale státní pocty na ní nechyběly. Ostatky politika přinesli na vojenský hřbitov vojáci ve slavnostních uniformách. Celý smuteční pochod ale provázelo skandování a pískot odpůrců bývalého prezidenta.
„Stydím se za naši armádu, za ty, kteří salutují zrádci, skutečnému zrádci. Je ostudou polského národa, že naši vojáci se zúčastní takového cirkusu,“ říká obyvatelka Varšavy, která šla v protestním pochodu. Policisté drželi stovky lidí několik metrů od samotného smutečního průvodu.
I rozhodnutí pochovat Jaruzelského na stejné místo s válečnými hrdiny a oběťmi komunismu, vyvolalo řadu odmítavých reakcí. Bouřlivá debata vlastně začala krátce po generálově smrti. Jeho spolupracovníci - hlavně komunisté - vyžadovali, aby byl vyhlášen státní smutek a Jaruzelski měl státní pohřeb. K tomu ale Varšava nepřistoupila.
