Ukrajinští separatisté vyhlásili Kyjevu válku a požádali o pomoc Moskvu
Proruští povstalci na východě Ukrajiny pokračují ve snahách o odtržení od Ukrajiny. Vůdce slavjanských vzbouřenců Igor Strelkov se dnes nejprve prohlásil vrchním velitelem Doněcké oblasti a vzápětí vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. Dekret podepsal lidový gubernátor oblasti Pavel Gubarev.
Prohlášení separatistů navazují na výsledky včerejších referend, která podle separatistů vyzněla ve prospěch osamostatnění Doněcké a Luhanské oblasti na východě země.
I když vyhlášení ani průběh hlasování nesplňovaly běžné standardy, výsledky nelze spolehlivě ověřit a Kyjev je neuznává, povstalci dali už předem najevo, že pro ně budou platná.
Reakci USA na výsledky referend na východě Ukrajiny přiblížila zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová
Hlasující obyvatele – podle separatistů přišly asi tři čtvrtiny voličů, podle Kyjeva asi čtvrtina – přivedl k urnám zřejmě především strach ze zhoršující se bezpečnostní situace. Střety mezi ozbrojenými proruskými separatisty a jednotkami věrnými ukrajinské vládě v minulém týdnu připravily o život desítky lidí.
Podle některých tvrzení ve východoukrajinském tisku jde tamním obyvatelům především o nezávislost na ukrajinské vládě, jejíž ozbrojené složky považují za okupační.
Nabízejí se zřejmě tři možné varianty vývoje na východě Ukrajiny: málo pravděpodobná ruská invaze (Rusko má u hranic s Ukrajinou stále několik desítek tisíc vojáků), vleklá občanská válka, nebo nevyhraněný statut území, jako má třeba ruskojazyčné Podněstří – to je sice stále oficiálně součástí Moldávie, ale tamní vláda nemá na dění v regionu prakticky žádný vliv.
Evropa zavádí další sankce proti Rusku. Vůbec poprvé postihnou i ruské firmy
Číst článek
Představitelé západních států přistupují k výsledkům nedělních referend většinou podobně jako Kyjev. Třeba americké ministerstvo zahraničí však reagovalo s jistou obezřetností. V pouze písemném prohlášení americká diplomacie varuje, že cílem hlasování mohlo být pouze vyvolání dalších nepokojů a rozporů mezi západem a východem Ukrajiny.
Američané také kritizují Moskvu za to, že nevyužila vliv na separatisty a referendum nezastavila.
Z české strany vedle slov o nelegitimitě hlasování zaznívají i výzvy k tomu, aby představitelé ukrajinské vlády a separatistů začali jednat. V tomto duchu se vyslovili premiér Sobotka a prostřednictvím mluvčího i prezident Zeman.
Ozval se i Janukovyč
K dění na Ukrajině se z ruského exilu po čase vyjádřil i odvolaný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
V tiskové zprávě přirovnal chování kyjevské vlády k praktikám německých nacistů – podle něj Kyjev blokuje celá města na Ukrajině jen proto, že jejich obyvatelé mají jiný názor než vláda. Poznamenal také, že na rozdíl od současné vlády on nikdy nevydal rozkazy ke střílení do lidí.
Lidé v Donbasu podle Janukovyče hlasovali v referendu pro nezávislost, protože jejich utrpení překročilo veškeré meze. Jestli podporuje úplnou nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti, však bývalý prezident přímo neuvedl.
Ani Ruská reakce zatím není úplně jednoznačná. Kreml pouze oznámil, že výsledky referend přijímá s respektem.
Právoplatnost referend na východě Ukrajiny zpochybnili Zeman i Sobotka
Číst článek
Separatisté na východě Ukrajiny mluví o referendu o nezávislosti na Kyjevu zhruba od začátku dubna. Kyjev i představitelé Západu od začátku viní z podněcování těchto snah Moskvu.
Poukazují například na přítomnost neoznačených ozbrojenců. Podobní pomáhali i při ovládnutí situace před referendem na Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin později přiznal, že na Krymu se jednalo o ruské vojáky. Na východě Ukrajiny podle Kremlu nejsou.
