Znesvářené strany Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se sejdou na neutrální půdě Senátu. Pozval je tam na veřejné slyšení senátní výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu. Debata by se měla vést například o dalším směřování ústavu. Nebo o tom, jak by změna zákona o archivnictví mohla ztížit badatelům přístup k informacím z doby nacistické a komunistické totality.

3:30 3. června 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Návrh na změnu zákona má na stole Ústavní soud. Ten musí rozhodnout, jestli badatelé mohou nadále získávat citlivé údaje ze svazků StB i u žijících osob. A to bez jejich souhlas. Právě tato praxe je podle Nejvyššího soudu sporná.

„Získávání citlivých osobních údajů ze spisů StB u dosud žijících osob nemusí být tak úplně v pořádku a může docházet k zásahům do práva na ochranu soukromého života. Je proto potřeba najít určitou přiměřenost mezi ochranou osobních údajů a deklarovaným veřejným zájmem,“ vysvětlil mluvčí soudu Petr Knöttig.

A co by znamenalo, kdyby Ústavní soud tuto výjimku skutečně zrušil? „V podstatě to znamená, že historik, který by se s něčím takovým měl potýkat, tak bude strašně dlouho čekat. Nebo pokud by se to převedlo na historiky, tak budou mít úplně jinou práci než odbornou historickou práci,“ vysvětlil mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Ryjáček.

Veřejné slyšení má navíc přispět i ke stabilizaci ústavu. Původně o jeho konání požádali zástupci odborových svazů, dočkali se ho ale až po více než roce. Kvůli setkání politici dokonce odložili projednávání výroční zprávy ústavu.

Senátoři chtějí, aby si jednotlivé znesvářené strany badatelů vyříkaly, jakou roli bude ústav hrát do budoucna. A sami chtějí záruky, že se uklidní personální situace v čele ústavu.

Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít