V Česku existují už půl roku nové povodňové mapy. Ty své upravují i pojišťovny

Po několika ničivých záplavách řada lidí stále dává přednost krásnému výhledu na řeku před bezpečím. V záplavových oblastech rostou další domy. Majitelé přitom riskují škody na majetku i zdraví. A také to, že jim pojišťovny nic nezaplatí. Začínají totiž využívat nové povodňové mapy, které záplavová území často rozšiřují.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Plzni-Koterově byl na Úslavě vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity | Foto: David Prantl

„Města a obce se chtějí rozvíjet, takže tím, jak se zvyšuje zastavěnost krajiny, tak se často zvětšují i tyto rizikové plochy."

"Plochy těch průmyslových areálů jsou už několik let velký boom, těch nákupních center, která se většinou staví někde v nivě, na plochém území,“ vysvětluje důvody proměny krajiny Pavla Štěpánková z Výzkumného ústavu vodohospodářství.

Obce a města by měly podle ní přihlížet k půl roku staré mapě povodňového nebezpečí a povodňových rizik, která v Česku vznikla na základě směrnic Evropské unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na nové povodňové mapy se zaměřila redaktorka Veronika Hlaváčová

„Povodňové mapy jsou veřejně dostupné a snaha je, aby byly využívány při aktualizaci územního plánování, aby si obce uvědomovaly při nové výstavbě, jaké nebezpečí, případně jaká rizika hrozí v dané oblasti při případné povodni,“ říká Josef Reidinger, vedoucí oddělení ochrany před povodněmi ministerstva životního prostředí.

Mapy, které popisují míru rizika ohrožení, zatím nejsou pro nikoho závazné. Obce je mají ale postupně zapracovávat do svých územních plánů a ty budou potom určovat, kde se smí stavět a kde ne.

„Zatím se tak neděje, mapy byl dokončeny na konci loňského roku a i když byl stanoven limit územního rozvoje, aktualizace územních plánů není tak rychlá. Ale samozřejmě pokud by se něco začalo v dané oblasti realizovat, měli by k těmto výstupům přihlížet,“ vysvětluje Reidinger.

Povodňové mapy jsou podle něj volně přístupné na webu Centrálního datového skladu. „Anebo na povodňovém informačním systému, kde je mapa s vyznačením úseků, které byly mapovány. Vytipovali jsme úsek přibližně tří tisíc kilometrů vodních toků, kde nám vyšlo významné riziko,“ upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak jsou v Česku využívané povodňové mapy, přiblížil na Radiožurnálu Josef Reidinger, který vede na Ministerstvu životního prostředí oddělení ochrany před povodněmi.

Pokud povodňovou mapu starostové zapracují do územních plánů, bude závazná a v místech s největším rizikem se nebude moct stavět.

„Do roku 2015 měly být podle nového stavebního zákona zpracovány nové územní plány, a jelikož se vědělo, že se to nestihne, byl tento termín prodloužen do roku 2020,“ popisuje tvorbu územních plánů místopředseda Svazu měst a obcí Josef Bezdíček, který je zároveň starostou obce Čermná nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Tam se plány proměnily hlavně po povodních v roce 1997.

„V toku Tiché Orlice už nepovolujeme třeba výstavbu garáží, podzemních staveb. V tom území už povolujeme zásadně vyšší stavbu,“ říká Josef Bezdíček.

Své povodňové mapy teď upravuje Česká asociace pojišťoven. Podle Marcely Kotyrové se aktualizují od velké povodně v roce 2002, odkdy se zároveň využívají. V nových bude například i hloubka zaplavení.

„Bude zohledňovat i srážkové mapy, které dosud v té aktuální verzi, která je používaná nyní, nejsou zahrnuty,“ přibližuje Marcela Kotyrová.

Pojišťovny se budou podle nových map řídit od letošního podzimu.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme