Iráčtí radikálové vykradli banky a usilují o ropné rafinerie. Armáda bombarduje Mosúl
Iráčtí radikálové z organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii vykradli několik bank a usilují i o ropné rafinérie. Postup islamistů, kteří ovládají území na severu a postupují dál, se snaží zastavit armáda. OSN varovala před zhoršující se humanitární situací v regionu.
Irácká armáda bombarduje džihádistické povstalce ve městech Mosúl a Tikrít.
Brzy by mohla získat pomoc z USA, o níž Bagdád žádal. Jakou, to však zatím není jasné. Neupřesnilo to ani americké ministerstvo zahraničí ani prezident Barack Obama.
O reakcích USA a Íránu na dění v Iráku informovali zpravodajové ČRo Lenka Kabrhelová a Štěpán Macháček
Ten uvedl, že rostoucí násilí v Iráku je jasným náznakem, že Bagdád bude potřebovat od Spojených států i dalších zemí dodatečnou pomoc a že v zájmu americké bezpečnosti podle je, aby džihádisté nevytvořili z Iráku svůj opěrný bod. Americká vláda podle Obamy zvažuje „všechny možnosti“, prezident nevyloučil ani vojenskou akci.
Spojené státy už dříve poskytly Iráku rakety, tanky, bojové letouny i munici, Bagdád podle amerických médií Washington žádá také o sledovací techniku a bezpilotní letadla, která by armáda nasadila proti milicím.
Podporu v boji proti radikálům by mohl Irák dostat i od sousedního Íránu.
„Íránská islámská republika nebude postávat stranou a tolerovat násilí. Terorismus snášet nebudeme. Jsme odhodláni proti němu bojovat nejen v regionu, ale na celém světě," prohlásil íránský prezident Hasan Rouhání.
Irácká armáda nemá situaci v zemi pod kontrolou. V minulých dnech nechvalně proslula tím, jak ustoupila mnohonásobně slabším povstalcům, i dezercemi.
Nyní nabírá dobrovolníky. „Přišel jsem se svým synem. Jsem proti džihádistům, kteří nám chtějí Irák vzít," vysvětlil jeden z nich.
Boje rozdělily Irák na tři území, proti vládním vojskům stojí islamisté i Kurdové
Číst článek
Ani islamisté však nezahálí. Obklíčili největší iráckou ropnou rafinerii ve městě Bajdži a útočí i na další centrum ropného průmyslu Kirkúk.
Tam však není jejich protivníkem irácká armáda, kontrolu nad městem kvůli obraně před islamisty totiž převzaly tamní kurdské milice.
Kromě úsilí o kontrolu ropných rafinérií radikálové usilovali i o peníze z bank. Úspěšně. Kurdská televize informovala, že radikálové jich několik vykradli, což potvrdil i guvernér provincie Ninive, jejímž střediskem je Mosúl. Podle kurdských zdrojů zmizelo také množství zlatých cihel.
Právě z banky v Mosúlu, který islamisté obsadili v úterý, údajně pochází nejvíce ukradených peněz. Celkem radikálové díky krádežím získali 500 miliard iráckých dínárů (8,7 miliard korun).
To by je podle serveru International Business Times řadilo na první místo mezi teroristickými organizacemi.
Server uvádí, že nejbohatší je afghánský Taliban se jměním 70-400 milionů dolarů (1,4 až 8,1 miliard korun). Dále následují libanonský Hizballáh (200 až 500 milionů dolarů, z nichž 120 pochází z Íránu), palestinský Hamas (70 milionů dolarů) a somálské milice Šabáb (70 až 100 milionů dolarů).
