Ředitelství silnic a dálnic porušilo podle NKÚ u desítek veřejných zakázek zákon

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) porušovalo v minulých třech letech zákon o veřejných zakázkách. Vyplývá to z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, který prověřil stovku tendrů na opravu a údržbu silnic a dálnic za 4,5 miliardy korun. Chyby našel NKÚ u 30 zakázek za víc než miliardu korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Šlo například o zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže, přestože nebyly splněny všechny podmínky, které využití takovéhoto řízení umožňují,“ říká mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.

V jiných případech zase podle ní ŘSD rozdělovalo zakázky tak, aby mohlo v zadávacím řízení přímo oslovit konkrétní zájemce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O aktuálních zjištěních NKÚ o hospodaření na Ředitelství silnic a dálnic mluvil generální ředitel ŘSD Jan Kubiš a také odborník na veřejné zakázky Jan Pavel z VŠE.

U 15 zakázek za téměř miliardu korun nastavil podnik podle NKÚ neodůvodněně přísné podmínky a omezil tak počty účastníků v soutěži. Jiné tendry zase nerozdělil, přestože by to bylo kvůli zvýšení konkurence vhodné.

Konkrétním příkladem je rozdělení rekonstrukce mostu v Mohelnici na opravu pravé a levé části. To umožnilo zadat opravu ve zjednodušeném podlimitním řízení. A to přesto, že úřad vydal jen jedno stavební povolení.

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kubiš nedostatky z minulosti přiznává. Ředitelství teď prý v prošetřování zakázek pokračuje samo.

„Samozřejmě je to důsledná kontrola veřejných zakázek, podmínek, průběhu a vyhodnocování, jakým způsobem veřejné zakázky proběhly a jestli náhodou tam nedochází k nějakým pochybením či manipulacím. V tuto chvíli nemám ty informace, i když některé zakázky nechávám prověřovat interním auditem,“ vysvětluje.

Jan Kubiš ředitel ŘSD | Foto: Filip Jandourek

Jan Kubiš nevylučuje ani podání trestního oznámení. „Pakliže vznikla škoda, určitě budou uvědomeny orgány činné v trestním řízení,“ potvrzuje s tím, že bude také změněn systém fungování ŘSD.

„Tak, abychom předcházeli těmto skutečnostem, aby část výběrových řízení nekončila na ÚOHS. Přivedeme nebo už jsme přivedli nové lidi, soustředíme se víc na kontrolu před vypisováním veřejných zakázek.“

O problémech se mluví už dlouho

Odborník na veřejné zakázky Jan Pavel z VŠE ale upozorňuje, že na podobné problémy v ŘSD upozorňovaly výsledky šetření NKÚ už před 5 či 10 lety.

„Alarmující je to, že ŘSD, které je jedním z největších zadavatelů veřejných zakázek, má na to dostatek lidí, administrativní kapacitu, není schopné za dobu své existence nějak ten systém vyladit,“ naznačuje.

Důvodem je podle něj personální nestabilita vedení ŘSD a také absence nějaké kontroly poskytovatele peněz. „Což je dominantně Státní fond dopravní infrastruktury, který peníze jen rozděluje, ale už dál nekontroluje, na co a jak jsou vynakládány,“ míní.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zadávání zakázek v době svého působení v ŘSD mluvil bývalý ředitel podniku David Čermák

Výtka NKÚ se týká i období od května 2012 do října 2013, kdy ŘSD šéfoval David Čermák. Podle bývalého ředitele se však jedná jen o jediný případ, a navíc o zakázku, kterou bylo kvůli havarijnímu stavu řešit bez odkladu.

Čermák podotýká, že se snažil nastavit pro zadávání zakázek přísná pravidla.

„Když jsem přišel na Ředitelství silnic a dálnic v květnu 2012, tak mě čekalo na stole k podpisu po předchozím řediteli něco přes 700 zakázek podlimitního charakteru a po asi měsíční analýze, kdy jsme se těmi zakázkami probírali, tak musím potvrdit, že několik desítek z nich v hodnotě stovek milionů korun muselo být zrušeno právě kvůli dělení zakázek,“ říká Čermák.

Nový systém zadávání zakázek podle přenesl odpovědnost z vedení ŘSD na krajské správy a závody a vznikla prý také nová metodika, určující, kdy se zakázky nesmějí dělit.

„V momentě, když došlo k jakémukoli pochybení ze strany kteréhokoli pracovníka, tak došlo k bezprostřednímu personálnímu postihu, například to bylo na správě Chomutov, kde v momentě, kdy se zjistilo vcelku nemalé dělení zakázek, tak paní ředitelka byla v ten moment odejita,“ dodává Čermák.

Petra Hosenseidlová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme