Prezident Zeman podpořil navýšení vojenské přítomnosti USA v Evropě
Prezidentovi Miloši Zemanovi posílení přítomnosti Spojených států amerických v Evropě nevadí. Reagoval tak na vyjádření premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, podle kterého Česko nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě.
Prezident Zeman při návštěvě Varšavy, kde se osobně se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou, řekl, že s větší vojenskou aktivitou Spojených států v Evropě nemá problém.
„To navýšení vojenské přítomnosti je v zásadě symbolické. To jsou především stovky výsadkářů. A symbolické navýšení není nic, co by mně vadilo," prohlásil Miloš Zeman.
Měla by česká vláda dát najevo větší vstřícnost k plánu USA na posílení vojenských aktivit v Evropě? Na Radiožurnálu o tom debatovali poslanci Jaroslav Foldyna z ČSSD a Jan Bartošek z KDU-ČSL.
Naznačil tak, že výrok premiéra Bohuslava Sobotky považuje za chybu. „On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, občas dělá chyby," poznamenal Zeman na Sobotkovu adresu.
Sobotkův výrok už včera odsoudila i koaliční KDU-ČSL. Předseda této strany Pavel Bělobrádek považuje za nepřijatelné a neodpovědné, že takové zásadní prohlášení premiér nekonzultoval.
Proti navýšení počtu amerických vojáků v Evropě se naopak staví některé opoziční sněmovní strany. Třeba KSČM podle předsedy svých poslanců Pavla Kováčika pochybuje o tom, že by to pomohlo snížit napětí. „Myslíme si, že efekt bude opačný, že napětí na evropském kontinentu se spíše zvýší," podotkl Kováčik.
Podobný názor má například i opoziční hnutí Úsvit. ODS a TOP 09 si naopak myslí, že posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě je žádoucí.
"Zahraniční politika je založená na určitých symbolech a signálech a symbolické posílení, tady má pravdu prezident Zeman, je důležitý signál. A jestliže se k tomu důležitému signálu staví česká vláda zdrženlivě, tak já se za svou vládu stydím a závidím Polákům jejich vládu," uvedl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Polsko přidá peníze na obranu, Češi ho mohou podle Zemana následovat
Americký prezident Barack Obama po setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě v úterý prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na "nové bezpečnostní výzvy" pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení.
Obama, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil jednu miliardu dolarů, se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.
USA ochrání bezpečnost svých spojenců v NATO, slíbil Obama ve Varšavě
Číst článek
Polský prezident Komorowski v reakci na Obamův příslib ohlásil zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu ze současných 1,95 procenta.
„Když to dokázala moje vláda v podmínkách ekonomické krize, tak nevidím důvod, proč by to postupně nedokázala i vláda současná," odpověděl český prezident Zeman na otázku, zda by Češi měli následovat polský příklad.
Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje i vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.