Paraglidistu Škrabálka od letu neodradí ani silný vítr
Přemluvit jednoho z nejlepších českých paraglidistů Jana Škrábálka k tomu, aby se vypravil do vzduchu za nepříznivého počasí, bylo těžké. Pokořitel mnoha českých rekordů nechce pokoušet štěstí, zároveň v sobě ale nezapře dobrodruha.
„Už teď je zima a ve dvoutisících metrech, kde létáme, často mrzne,“ vysvětluje paraglidista Jan Škrabálek svému kolegovi v nadcházejícím letu, reportérovi ČRo Michalu Jurmanovi s tím, aby se nedotýkal záložního padáku.
„Fouká poměrně stabilně silný vítr, přes deset metrů za sekundu určitě. V deseti metrech padák stojí na místě, prakticky se nepohybuje dopředu,“ vysvětluje Škrabálek specifika létání v extrémním větru.
Na odvážný let se přišel podívat i zdejší starousedlík a strážce Ranské hory, kterému nikdo neřekne jinak než „Jezevec“.
„Před dvěma týdny tu byl chlapík z Německa. Bez papírů, padák bez technické kontroly a ožralý jak doga. Byl tu se slečnou, tak s ním byla těžká řeč,“ vzpomíná muž na jednoho z méně ukázněných letců.
Oba vzdušné letce, Škrabálka i Jurmana, bude ve vzduchu hlídat variometr a GPS navigace, aby se ve vzduchu nedostali do vyšší než dvoukilometrové výšky.
„Dostali jsme se proti větru, tak jsme se skoro zastavili. Dopředná rychlost je minimální a klesáme,“ popisuje Škrabálek první let.
Všechno, co umím, jsem se naučil od ptáků, říká paraglidista Jan Škrabálek
Číst článek
Přistání proběhlo hladce. „Za silného větru je dobré, jako do peřinky. Stáli jsme na místě, kdybychom byli obráceně, letěli bychom šedesátikilometrovou rychlostí a to bychom při přistání neuběhli,“ upozorňuje paraglidista.
Let i stoupání do strmého převýšení absolvovali Jan Škrabálek s Michalem Jurmanem ještě dvakrát. Zkušený paraglidistka ale kdysi na Ranskou horu vylezl třiatřicetkrát během jediného dne. Zájemce o zasvěcení do paraglidingu ale takovou vytrvalost nepotřebuje.
