Drtivá většina Slovinců si myslí, že je ekonomická situace jejich země velmi špatná. I přesto, že se Slovinsko málem stalo šestou evropskou zemí, která potřebovala mezinárodní pomoc, neviní z toho Evropskou unii. Podle většiny Slovinců jsou to totiž jejich vlastní politici, kdo může za bankovní krizi v zemi a ne euro nebo Evropská unie.

Tento článek je více než rok starý.

1:09 15. května 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Každý rozhovor na téma bank ve Slovinsku vzbuzuje emoce a nebylo tomu jinak, ani když se redaktorka Českého rozhlasu na zadlužené banky zeptala dvou studentů v kavárně Ljublanské univerzity.

„Vím přesně, co bychom měli udělat s bankami. Spálit je. Kdybychom do nich nemuseli napumpovat 8 miliard eur, mohli bychom ty peníze použít na něco úplně jiného,“ naznačuje jeden ze studentů.

„Musím tě přerušit. Podle mého názoru to není jen o bankách. Potřebujeme jen spíš lepší kontrolu. Banky potřebujeme, protože nám půjčují peníze. Hlavně podnikům,“ zdůrazňuje jeho kolega.

Slovinská vláda musela do finančních domů napumpovat nakonec necelých 5 miliard eur, v přepočtu přes 130 miliard korun. Banky se zadlužily především proto, že po vstupu do eurozóny si mohly na trzích půjčovat za velmi nízký úrok.

Jak ale říká ekonom Dušan Mramor, který byl úřednickým ministrem financí těsně před vstupem do eurozóny, nejsou to jen banky, kdo za kritickou ekonomickou situaci v zemi může.

„Byl jsem z těch, co se nejvíce zdráhali do eurozóny vstoupit. Protože jsem věděl, že poté, co vstoupíte, ztratíte svoji monetární politiku a zbyde vám pouze politika rozpočtová. Ta ale není v rukou nezávislé rady, jako je tomu v centrální bance. Řídí ji politici. Takže jsem se bál, že zneužijí euro k tomu, aby byli populární a znovuzvoleni. A to se také stalo,“ připomíná.

Mramor tak naráží na fakt, že to měli být právě slovinští politici, kteří měli být ostražitější. Místo toho ale začali utrácet veřejné finance a zadlužování jen podporovali. Navíc největší slovinské banky sám stát vlastnil.

Výhody eura jsou obrovské

I přes problémy, které teď eurozóna má, je ale pro všechny Slovince nemyslitelné, že by ji opustili. Výhody eura jsou podle náměstka ministra financí Mitji Mavka obrovské. Určité výhrady k eurozóně ale má.

„Mohla by být eurozóna spravována efektivněji? A mohla by být odpověď na bankovní a hospodářskou krizi lepší? Rozhodně,“ naznačuje.

„Myslím si, že se teď musíme zamyslet, jak bychom mohli lépe fungovat uvnitř Evropské unie a eurozóny a zlepšit rozhodovací mechanismy. Ne říkat, že nemůžeme nic zlepšit a radši vystoupit. Taková možnost neexistuje,“ uzavírá Mavko.

Většina Slovinců si dokonce myslí, že kdyby Slovinsko nebylo během krize součástí eurozóny, trpělo by daleko více.

Silvie Třeslínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít