Ústavní soud se zastal invalidního důchodce, který kvůli exekuci přišel o byt
Ústavní soudci dali za pravdu invalidnímu důchodci, který se na ně obrátil se stížností na postup nižších soudů. Žádá 1,4 milionu korun jako náhradu škody od exekutora, při jehož zásahu přišel o družstevní byt. Justice v původním řízení žalobě nevyhověla, nyní musí Okresní soud v Českých Budějovicích spor znovu projednat a zvážit, zda exekuce podílu v družstvu byla skutečně přiměřená vymáhané pohledávce.
První exekuci vyklizením bytu ve prospěch družstva nařídil okresní soud už v roce 2004. Provedením pověřil exekutora, který pak v roce 2005 vydal příkaz k náhradě nákladů ve výši 15 692 korun.
Kvůli vymožení nákladů exekutor nařídil srážky z invalidního důchodu. Nárokovaná suma se postupně zvýšila na 19 654 korun.
O exekucích mluvili na Radiožurnálu analytik Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni, a prezident Exekutorské komory David Koncz
Česká správa sociálního zabezpečení začala srážky provádět v srpnu 2006, platby se však úředníkům z účtu exekutora vracely zpět, a dluh tedy trval. Poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích obnovil důchodcovo členství v bytovém družstvu, se proto exekutor znovu zaměřil na byt. Nijak si neověřil, proč srážky z důchodu nepřicházejí.
Z důchodcova vypořádacího podílu v bytovém družstvu exekutor odečetl svou pohledávku a muž dostal jen zbývajících 17 704 korun. Tržní hodnota bytu přitom činila více než 1,4 milionu korun.
Hůle: Takto jedná desetina exekutorů
Dle důchodcova názoru za škodu odpovídá exekutor, justice však v původním řízení žádné porušení exekučního řádu nezjistila. Podle Ústavního soudu exekutor postupoval formalisticky.
„Postup exekutora byl typický případ zneužívání, byť se toho rozhodně nedopouští většina exekutorů. Zhruba deset procent exekutorských úřadů z naší zkušenosti jedná podobným způsobem,“ říká analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.
Podle Exekutorské komory je vystaveno exekuci asi 45 tisíc starobních důchodců, tedy dvě procenta všech penzistů a sedm procent lidí, proti kterým byla exekuce nařízena
„Postoj Ústavního soudu je unikátní, těch rozhodnutí je velmi málo a my ho velmi vítáme. Oprávnění samozřejmě mají mít možnost vymáhat své dluhy, na druhou stranu exekutoři nikdy nebudou populární, protože dělají práci, při níž se vždy dějí nějaké křivdy,“ soudí.
Exekutoři podle něj zneužívají své pravomoci především proto, že povinní neznají svá práva a nevědí, co exekutor může a co ne.
„A protože při obraně povinných je důkazní nouze, některé exekutorské úřady vyloženě kalkulují s tím, že se jim bude tak málo povinných bránit, že radši pošlapou jejich práva a ve výsledku se jim to vyplatí. Ale určitě se to týká výrazné menšiny exekutorských úřadů,“ konstatuje Hůle.
Exekutoři chtějí zavést povinné poplatky za vymáhání dluhů, věřitelé v tom vidí riziko
Číst článek
Prezident Exekutorské komory David Koncz podotýká, že nález Ústavního soudu potvrdil to, na co komora dlouhodobě upozorňovala, a to velmi špatnou právní úpravu zpeněžování podílu v bytových družstvech nebo podílu v obchodních společnostech.
„Na to reagovala novela občanského soudního řádu a exekučního řádu účinná od 1. ledna 2013, díky které soudní exekutoři aktuálně mohou tyto podíly dražit, a nikoli pouze žádat nárok na vypořádací podíl,“ říká Koncz. V současné době by už podle něj k takovému případu vůbec nemohlo dojít, protože podíl by byl zpeněžen za tržní cenu.
„Primárně jsou prováděny exekuce srážkou ze mzdy, což je i srážka z invalidního důchodu, eventuálně srážkou z účtu u peněžního ústavu. I z tohoto pohledu už by v dnešní době nemohlo dojít,“ vysvětluje Koncz.
„ Důchodce je velmi perspektivní – má relativně vysoký důchod a ve většině případů žádné vyživované osoby, jemu je možné strhávat řádově několik tisíc korun měsíčně. “
Kauza nicméně ukazuje, že invalidní důchodci nebo senioři jsou, pokud se dostanou do finanční tísně a zasahuje exekutor, zvlášť zranitelní.
„Senioři jsou zranitelní už na začátku, v řadě případů při vzniku pohledávky. Dluh vůči důchodcům je postaven na tom, že byli důvěřiví a naletěli. Někdo si postavil byznys na tom, ošálit důchodce,“ poznamenává Daniel Hůle.
„Důchodce je velmi perspektivní – má relativně vysoký důchod a ve většině případů žádné vyživované osoby, jemu je možné strhávat řádově několik tisíc korun měsíčně. Pokud ho lapím do své pasti, může mi přinášet peníze třeba 10 let,“ říká.
Koncz: Dnes už by taková situace nenastala
Koncz zdůrazňuje, že nález soudu řeší situaci, která už je vyřešená změnou legislativy k roku 2013.
„I exekutorská komora vnímá skupinu starobních důchodců jako specifickou, snažíme se s ní pracovat v rámci naší edukační činnosti. Snažíme se chránit tuto skupinu tím, že jim předáváme informace, aby se nezadlužovali, a pokud už se zadluží, aby byli schopni využít prostředků procesní ochrany,“ informuje.
Daniel Hůle tuto činnost kvituje, ale není rozhodně všemocná. „Řada lidí je nevzdělatelných, nenaučitelných. Když jim je 70, 80 let, už mají nějaké zvyky, jsou zvyklí důvěřovat. Pořád se setkáváme s excesy,“ uzavírá.
