Na Krymu je pod ruskou správou nedostatek jídla, potraviny navíc zdražily

Krymské úřady přiznaly, že na poloostrově chybí základní potraviny. Místní výrobci zdaleka nepokryjí poptávku a nedostatek se už projevil na rostoucích cenách jídla. Rusko anektovalo ukrajinský Krym v březnu i přes nesouhlas Kyjeva a Západu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřady na Krymu zavádějí rubl

Úřady na Krymu zavádějí rubl | Zdroj: Reuters

Za nedostatek může sama krymská správa, která zakázala dovoz mléčných a masných produktů z Ukrajiny. Kamiony s dalšími potravinami na hranici musí čekat i několik dní, a převážené zboží tak často podlehne zkáze.

Místní výrobci nejsou schopni pokrýt ani polovinu poptávky a navíc okamžitě vycítili příležitost ke zdražení. Za základní potraviny tak obyvatelé Krymu musí platit i trojnásobek oproti době před ruskou anexí a nemají zdaleka tak široký výběr jako dříve.

Nová krymská vláda by proto ráda vyjednala s Kyjevem smlouvu o dovozu potravin. Dovoz z Ruska podle všeho zatím není z kapacitních důvodů možný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci na Krymu popsal zvláštní zpravodaj ČRo na Ukrajině Ondřej Bouda

Na Krymu však nechybí jen jídlo, ale i pitná voda. Poté co se Krym odtrhl od Ukrajiny, přestaly i dodávky vody, které se dováželo asi 85 procent – pro domácnosti, ale třeba i pro zavlažování polí.

Teď Krymská vláda navrhuje, že si bude vodu od Ukrajiny kupovat. Jenže zatímco dříve autonomní Krymská republika platila jen správní poplatek 0,6 kopějky za kubík, tedy necelý halíř, nyní by cena byla 40 kopějek, tedy téměř 70krát více.

Na to Krym peníze nemá. takže je buď dostane od Moskvy, nebo se zdražení promítne do konečné ceny pro spotřebitele. Ten by sice zdražení pocítil „jen“ asi jako desetiprocentní, v součtu s rostoucími cenami potravin a dalších komodit se zdá, že životní úroveň na Krymu bude klesat.

Poloostrov bez turistů?

Obavám o pokles životní úrovně na Krymu nahrává i fakt, že poloostrov žil hodně z turismu.

Dosud 70 procent návštěvníků bylo totiž z Ukrajiny, 15 procent z EU a zbytek z dalších zemí včetně Ruska. Hrozí tedy výpadek 85 procent turistů – ať už z pomsty Rusku nebo třeba kvůli nové vízové povinnosti.

Moskva se snaží masivní náborovou kampaní nahnat na Krym Rusy. Zájezdy se prodávají hluboko pod cenou a v některých podnicích to dostávají zaměstnanci takřka příkazem.

I tak se však podle nedávného průzkumu většina Rusů na Krym bojí. Považují ho za bojovou zónu, kde jim hrozí nebezpečí. Svou dovolenou tam zvažují jen asi tři procenta lidí, přitom k jiným destinacím na pobřeží Černého moře se jich chystá 12 procent.

Pokud turisté nedorazí, bude to pro Krym znamenat ekonomickou katastrofu.

Humanitární pomoc byla rozkrádána

Další problémy se týkají humanitární pomoci, která na poloostrov směřuje či směřovala. Krymský premiér Sergej Aksjonov potvrdil, že její velká část se k potřebným na Krymu nedostala, protože byla rozkradena.

Týká se to hlavně nemocnic a zařízení Červeného kříže. Z jejich skladů zmizely léky, potraviny, elektrické dieselové agregáty nebo přístroje pro měření hladiny cukru v krvi.

Vicepremiérka Larisa Opanasjuková dodala, že o distribuci humanitární pomoci neexistují řádné doklady. Předpokládá však, že někdo přinejmenším část rozkradl. Krymská prokuratura už vyšetřuje osm případů.

Kromě humanitární pomoci mezinárodních organizací mířila na poloostrov po ruské anexi a zastavení dodávek z Ukrajiny i materiální a finanční pomoc z dvaceti ruských regionů.

Kontrolní stanoviště u hranice Krymského poloostrova | Foto: Reuters

Martin Dorazín, Ondřej Bouda, kap, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme