Policie chce dál plošně sbírat DNA zločinců. Už má víc než 160 tisíc vzorků

Policejní databáze DNA profilů se každý rok rozroste o tisíce nových vzorků. A zřejmě tomu tak bude i dál. Praxi v tomto týdnu posvětil verdikt Nejvyššího správního soudu. Ministerstvo vnitra chce pokračovat v praxi, kdy policie pachatelům úmyslného trestného činu bere vzorek automaticky. Při odhalování trestné činnosti je to prý jednoznačný přínos. V současnosti mají kriminalisté biologický otisk od víc než 160 tisíc lidí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici | Foto: Filip Jandourek

Jen tři roky zbývaly k promlčení vraždy ženy, která se stala v Ústí nad Labem v roce 1994. Policisté však zjistili shodu mezi profilem z místa činu a profilem DNA člověka, který byl zrovna ve výkonu trestu. Šlo o recidivistu, který seděl ve vězení za vraždu další ženy – své babičky.

To je jeden z případů, kvůli kterým se podle policie vyplatí mít v databázi co nejvíce lidí – třeba i pachatelů hospodářské kriminality.

Přehrát

00:00 / 00:00

O fungování policejní databáze profilů DNA se zajímala redaktorka Eva Rajlichová

Že je to možné, v tom jim dal tento týden za pravdu i Nejvyšší správní soud. Ten zamítl kasační stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů ve sporu s ministerstvem vnitra kvůli zpracování DNA muže, který byl odsouzen „jen“ za daňový delikt.

„Jsme rádi, že Nevyšší správní soud se s našimi podklady ztotožnil,“ konstatoval mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Policie chce pokračovat v plošném odběru u všech obviněných z úmyslného trestného činu.

V současnosti jsou podle Kriminalistického ústavu v databázi profily více než 160 tisíc lidí, z toho je více než 134 tisíc od lidí obviněných a odsouzených, 22 tisíc profilů z míst neobjasněných trestných činů, 686 profilů patří neznámým mrtvým lidem a 322 patří dětem.

Policisté obhajují databázi i tím, že v ní převažují profily recidivistů. V minulosti totiž brali vzorky ve všech tuzemských věznicích.

Riziko zneužití

Databáze má své kritiky. Ti poukazují třeba na citlivost údajů nebo na to, že mohou zůstávat v databázi neomezeně dlouho.

„My ani nevíme, co v tom vzorku dneska je. Když se podíváme na postup techniky nebo lékařské vědy, tak to záznamové zařízení, které dneska používáte, ještě před deseti lety bylo naprosto nemyslitelné, prostě neexistovalo,“ řekl advokát Václav Vlk.

Ten zastupuje klienta potrestaného za daňové delikty. Společně usilují o to, aby se jeho data z databáze vymazala – a soud jim zatím vyhověl, byť je verdikt zatím nepravomocný.

Také odborníci na DNA si uvědomují nedostatky uchovávání vzorků, třeba že lze obří databázi zneužít.

Přehrát

00:00 / 00:00

Forenzní genetik Daniel Vaněk ve vysílání Radiožurnálu

„Já pokud budu mít vědomí o tom, že někdo v té národní policejní databázi je, tak na vás pak můžu nějaký trestný čin hodit. Půjdu s vámi do hospody, popijeme pivo a já si schovám nedopalky a ty tam dám,“ podotkl forenzní genetik Daniel Vaněk.

Pokud totiž pachatel zanechá na místě činu svůj biologický otisk, policisté mají důkaz – byť ještě není stoprocentně průkazný, protože policie nepozná, jak staré jsou stopy slin na sklenici od piva nebo na zmíněných nedopalcích.

Daniel Vaněk považuje za nešťastné, že neexistuje legislativa, která by upravovala, kdo se do databáze dostane. „Je to vlastně taková ad hoc akce. Policie si vlastně dělá vlastní výklad zákona, komu může vzorky odebírat.“

Také o vymazání profilu z národní databáze DNA rozhoduje policie. Podle Vaňka by ale o tom měl rozhodovat nezávislý soud, stejně jako o vložení do databáze.

Eva Rajlichová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme