Ve finále MS 1934 Československo prohrálo, ale hráči se dočkali mistrovských oslav

Právě dnes si připomínáme první a zatím nepřekonaný úspěch českého fotbalu. Reprezentanti tehdejšího Československa došli na mistrovství světa 1934 až do finále a získali světové stříbro.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Míč, do kterého kopali fotbalisté Československa na stříbrném MS v Itálii v roce 1934 | Foto: Jaroslav Plašil

To pak dokázali vyrovnat už jen jejich následovníci v roce 1962. V obou slavných finále Československo vedlo, ale obě prohrálo.

Přesně před 80 lety podlehlo v prodloužení 1:2 v Římě domácí Itálii, které k prvnímu titulu mistra světa pomohla i sílící fašistická ideologie.

„Puč byl zraněný na hlavě a na chvilku ztratil vědomí. Při ošetření mu dali čuchnout čpavku, ale trošku to přehnali. Probudili ho tak, že hned vběhnul na hřiště a po chvilce utekl po levém křídle a z ostrého úhlu dal gól,“ vzpomíná Miloslav Jenšík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve finále MS 1934 Československo prohrálo, ale hráči se dočkali mistrovských oslav

To ale naprosto odporovalo scénáři, který zápasu a celému turnaji narýsovala italská fašistická diktatura, která vítězstvím domácího mužstva chtěla demonstrovat svou sílu.

Zbývalo jen dvacet minut do konce, ale Čechoslováci to ani nevěděli, protože na stadionu v Římě chyběla časomíra. Italové dokázali vyrovnat po faulu na Ženíška, který švédský sudí Eklind přehlédl, anebo nechtěl vidět.

„Italové hráli na samém kraji únosnosti a rozhodčí Eklind, kterého předtím přijal Mussolini v čestné lóži, jim všechno pouštěl. Podobným způsobem bylo vyřazeno Španělsko se Zamorou v brance. Ten byl v prvním utkání zraněný a opakovaný zápas musel odchytat náhradník.“

„Stejně dopadlo i Rakousko, když brankáře zatlačili dva Italové za brankovou čáru i s míčem a rozhodčí to uznal jako regulérní gól,“ popisuje historik Miloslav Jenšík rozhodující okamžiky, které Italům pomohly do finále. To vyhráli i díky své železné kondici v prodloužení.

Českoslovenští fotbalisté se přesto doma dočkali mistrovského přivítání, světový tisk je označoval za morální vítěze a ještě po půl století se vedly debaty o tom, jestli titul světových šampionů Čechoslovákům dodatečně nepřiznat.

„V osmdesátých letech byl učiněný takový návrh, ale i u nás převládly hlasy, že historie se měnit nedá. Ale i to svědčí o tom, že to svět vnímá jako křivdu spáchanou na tehdejším československém fotbalu,“ uzavírá Miloslav Jenšík.

Jan Kaliba, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme