Polsko je pro USA klíčovým partnerem ve střední Evropě. Bere vážně obranu, říká expert
Americký prezident Barack Obama se dnes odpoledne setká ve Varšavě s lídry ze střední a východní Evropy, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Jednání by měla přinést další odpovědi na to, kudy dál v otázce ukrajinské krize, ruské politiky, ale třeba i energetické spolupráce. Jedno je ale na úvod Obamova evropského turné jasné - Spojené státy vnímají Polsko jako klíčového partnera.
„Polsko je nepochybně lídrem regionu, hlavně Visegrádské čtyřky, jejímiž členy jsou i Maďarsko, Česká republika a Slovensko.“
„Je to středně velká země s odpovídající armádou, úspěšnou ekonomikou. Pro Spojené státy je jednoznačně nejdůležitějším regionálním partnerem,“ soudí Andrew Michta, profesor mezinárodních vztahů a expert washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky.
S Andrewem Michtou, profesorem mezinárodních vztahů a expertem washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky, mluvila zpravodajka ČRo ve Spojených státech Lenka Kabrhelová
Polsko podle něj sice nemá stejné postavení jako Francie či Německo, v kategorii střední Evropy je ale těžkou vahou. „To, že prezident Obama přijíždí na návštěvu Polska, je jasný vzkaz. A nejen to - ve Varšavě se odehraje i první schůzka s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Tím vším se Spojené státy snaží jasně říci, že Polsko považují za důležité,“ domnívá se Andrew Michta.
Co ale z Polska udělalo zásadního regionálního partnera Washingtonu? Kombinace několika faktorů - nejdůležitější roli prý přitom hraje oblast, ve které Česko, ale třeba i Slovensko zásadně pokulhávají.
„Polsko patří mezi nemnoho evropských zemí, které berou vážně obranu. Varšava v uplynulých letech investovala do modernizace armády, na obranu dává kolem dvou procent HDP, což je více než stanovuje závazek vyplývající z členství v NATO.“
Barack Obama by měl v Polsku oznámit posílení americké přítomnosti v Evropě
Číst článek
„Polsko ale také transformovalo samotnou strukturu armády, zprofesionalizovalo ji, bojovalo úspěšně se spojeneckými jednotkami v Afghánistánu. To vše přispívá k obrazu země, která - přestože stále ve vývoji - je na cestě stát se klíčovým americkým partnerem,“ je přesvědčený Andrew Michta.
Lví podíl na tom, jak velký kredit má Polsko ve Spojených státech, ale také v Evropě, připisují mnozí analytici úspěšnému politikovi, polskému ministrovi zahraničí Radoslawu Sikorskému. Podle Andrewa Michty jsou lídři důležití, pozice Varšavy je podle něj ale výsledkem složitějšího vývoje v celém regionu.
„Sikorski je velmi zajímavá osobnost, je jedním z nejostřílenějších politiků v regionu a i v diplomacii patří k těm nejzkušenějším. Tohle ale není výsledek činnosti jediného člověka, ale změn, které se udály v Polsku i v celé střední a východní Evropě. Ruská invaze na Krym předefinovala bezpečnostní strukturu Evropy.“
„Rusko se vymezuje a přetlačuje s NATO a Evropskou unií, což z Polska, České republiky, Slovenska, ale třeba i Skandinávie a Rumunska vytváří v podstatě pohraniční země. V Evropě vzniká nová zlomová linie, a z Polska se tak stává klíčová země. Nepochybuji o tom, že mezi hlavními tématy rozhovorů bude, jak vyztužit a podepřít severovýchodní křídlo NATO,“ myslí si profesor mezinárodních vztahů Andrew Michta.
Sám je zastáncem toho, aby Spojené státy a NATO vytvořily ve střední Evropě a Pobaltí základny a posty s permanentními či rotujícími posádkami.
Právě postoj k obraně a bezpečnosti regionu, je podle jeho názoru jedním z důvodů, proč země, jako je například Česká republika, ve Washingtonu zdaleka nemají tolik sluchu jako právě Polsko.
„Mluvím z pozice nezávislého analytika a ne někoho, kdo reflektuje nálady americké vlády. Ale při pohledu zvnějšku je jasné, že tady ve Washingtonu panuje výrazná skepse ohledně toho, jak některé země střední Evropy postupují. Jedním z příkladů můžou být nedávné výroky českého ministra obrany o tom, že nevidí prostor pro jednotky NATO na českém území. Neochota dávat peníze na obranu a postupovat jednotně je ale bohužel součástí reakce celého regionu na ruskou krizi.“
„Abychom ale byli spravedliví, není to jen problém jednotlivých středoevropských zemí, ale celého kontinentu. Rusko se v posledních deseti letech nabouralo do evropské ekonomiky skrze bankovní sektor, realitní trh, investice zvláště v energetice - kvůli tomu všemu je pro Evropu tak těžké mluvit jednotným hlasem,“ připomíná expert washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky Andrew Michta.
