Hrad Lipnice obsadila středověká šlechta. Natáčí se tam film o Janu Husovi
Hrad Lipnice nad Sázavou uzavřeli až do 1. července filmaři. Česká televize tam natáčí dvoudílný film o Janu Husovi, který by měl být uveden příští rok. Kromě známých herců obléklo historické kostýmy také 250 komparzistů. Jednu z urozených dam si zahrála i redaktorka Českého rozhlasu Andrea Bartůňková.
Komparz byl oblečen do honosných kostýmů v odstínech zelené, měděné, hnědé nebo fialové.
„Používali jsme spíše dekorativní materiály, samety a těžší materiály, protože o tom gotika je. V té době prý nebylo moc teplo, na hradech není moc teplo, takže se dobře oblékali, bylo hodně kožešin. Hodně se používaly kovy a kameny,“ vysvětluje kostýmní výtvarnice Alena Schaferová.
Pláště, vlečky a prodloužené rukávy na druhou stranu komplikují řadu běžných činností, například chození na toaletu.
„Vzhledem ke středověkému oděvu, který mám, radši držím dietu. Jelikož kdybych potřeboval někam odejít, tak bych musel sundávat několik oděvů,“ svěřuje se komparzista Adolf Hlubúčka.
V těžkých šatech je obtížná i samotná chůze. Komparzisté si navíc neustále museli hlídat, aby jim někdo oděv nepřišlápl.
S komparzem filmaři pracují jen několik dní. Natočení jediného obrazu přitom trvá i několik hodin. „Musím říci, že práce filmového herce opravdu není jednoduchá, protože to je jenom samé čekání a opakování,“ konstatuje Andrea Bartůňková.
Účastnila se natáčení scény, v níž král Václav IV. vyhlásil Dekret kutnohorský, významný dokument pro Karlovu univerzitu, kde mistr Jan Hus také působil. Komparzisté byli rozděleni na Čechy a Němce.
Přestože scéna bude mít ve filmu třeba jen pár minut, kamery ji důkladně snímaly z pohledu krále, české šlechty, německé šlechty i z celkového pohledu. Scénu bylo vždy potřeba přestavět, aby někde nevykukovalo něco, co má zůstat skryto.
Filmaři vše naplánovali do poslední drobnosti. Kostymérky a maskérky neustále upravovaly účesy, oblečení, zašívaly, čistily.
„Fascinovalo mě, kolik lidí musí přemýšlet nad úplnými detaily, jak mají všechno perfektně zorganizované. Do oken nesvítilo slunce, ale pršelo, přesto díky reflektorům a bílým i černým deskám, kterými technici různě odráželi světlo, to bude vypadat, že venku je krásný den,“ přibližuje Bartůňková.
