Boko Haram nemá nic společného s islámem, říkají nigerijští muslimové

Nigerijci odsuzují krvavé atentáty teroristické organizace Boko Haram a ptají se, proč je dosud vláda nedokázala zastavit. Od vzniku Boko Haram v roce 2002 zemřelo při útocích na 12 tisíc lidí. V poslední době navíc tato organizace nechvalně proslula únosy žen a dívek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nigérie, Abuja. Kvůli hrozbě Boko Haram hlídají křesťanské kostely policisté i vojáci | Foto: Robert Mikoláš

Hlas muezína svolává věřící k pravidelné modlitbě, jen nedaleko od autobusového nádraží v Abuji, kde při bombovém útoku zahynulo na osmdesát lidí čekajících na svůj spoj nebo na příbuzné.

„Islám je mírové náboženství, počínaje myslí, přes mírové soužití, a to i s nemuslimy až po chování ke zvířatům,“ říká imám Suleman Adam Yusuf.

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory nigerijských muslimů na činy organizace Boko Haram shrnul ve své reportáži přímo v Nigérii zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

„Kdyby všichni následovali učení islámu, neexistovaly by žádné problémy. V Nigérii přitom vedle sebe, resp. společně žili křesťané, muslimové, animisté a další. Boko Haram má ale jiné cíle,“ dodává imám Suleman Adam Yusuf.

Stejně jako on se už několikrát vyjádřili i mnohé další islámské autority, ať už v samotné Nigérii nebo i v zahraničí, Boko Haram ale všechny označuje za falešné muslimy.

Islamisté z hnutí Boko Haram bojují proti centrální vládě v Nigérii od roku 2009. Terčem jejich útoků byly často školy, mešity, státní instituce, ale i policie nebo armáda. Rada bezpečnosti OSN koncem května zařadila milice Boko Haram na seznam teroristických organizací.

Dívá se na záběry, které tato teroristická organizace zveřejnila s tím, že v útocích bude pokračovat. Její vůdce, Abu Bakar Shekau na něm prohlašuje, že se ozbrojeného boje nevzdá.

Dřívější respekt k odlišné víře se vytrácí

Imám Yusuf na to reaguje opět slovy, že Nigérie vždy bývala místem, kde se její obyvatelé rozličného vyznání respektovali, na vině jsou proto i vládní úřady, které proti Boko Haram rázně nezakročí:

„Kdyby existovala politická vůle, tenhle problém by byl brzy vyřešen. V Nigérii žije na 170 milionů lidí, jak tedy může řekněme milion členů Boko Haram, kdyby jich bylo tolik, což ale nikdo přesně neví, přinutit drtivou většinu národa, aby přistoupila na jejich názory a požadavky?," ptá se Suleman Adam Yusuf.

Nigerijští islamisté z organizace Boko Haram dále útočí | Foto: Reuters

Připomíná také, že podle nepotvrzených informací řada armádních velitelů kryla aktivity Boko Haram v severních státech, kde tato organizace napojená na AL-Kaidu islámského Maghrebu a spolupracující i se somálskými milicemi především operuje.

Nedostatečná ochrana hranic

Problémem ovšem je prostupnost hranice, přes kterou pašují zbraně i výbušniny pocházející hlavně z Libye:

„Boko Haram útočí už pátým, respektive čtvrtým rokem, něco se musí stát, aby to skončilo, a to v co nejkratší době. Nigerijští vojáci přitom patří v zahraničních misích k těm nejlepším, proč to tedy nedokáží zastavit ve vlastní zemi? Možná tu ale existují nějaké skryté politické cíle," naznačuje imám Yusuf.

Současně upozorňuje i na skutečnost, že celkově není bezpečnostní situace v Nigérii v pořádku.

Často totiž dochází k ozbrojeným přepadením i únosům, korupce je pak všudypřítomná. Nigérie prý potřebuje skutečné vůdce, kteří se zajímají o potřeby obyčejných lidí.

Za šířící se mor však považuje především organizaci Boko Haram, jejíž skutečné motivy prý nikdo nezná:

„Pokud nám pomůže i někdo ze zahraničí, oceníme to," dodává imám Suleman Adam Yusuf.


Zvětšit mapu

Státy Nigérie s islámským právem Šaríja | Foto: Michal Jindra

Robert Mikoláš, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme