Petice Několik vět napomohla pádu komunismu, vznikla před 25 lety

Petice Několik vět předznamenala v Československu před 25 lety pád režimu. Žádala propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování, sdělovacích prostředků a nezávislých hnutí. Do listopadu 1989 ji podepsalo na 40 tisíc lidí. K disidentům, známým umělcům a vědcům se tehdy připojila i široká veřejnost, nespokojená s poměry v totalitním Československu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Křižan, Petr  Žantovský, Václav Havel a Alexandr Vondra

Jiří Křižan, Petr Žantovský, Václav Havel a Alexandr Vondra | Foto: Vendula Uhlíková

Několik vět sepsal Václav Havel. Po svém návratu z vězení v polovině května ji sepsal s Jiřím Křižanem, Stanislavem Devátým a Sašou Vondrou.

Na prvních arších s textem přidali své podpisy Jiří Dienstbier, Petr Uhl, Ludvík Vaculík, Ján Čarnogurský, ale také uznávaní umělci jako Josef Kemr, Jiří Menzel či Jiří Suchý, vědci a historici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pětadvacáté výročí petice Několik vět připomněl reportér ČRo Jaroslav Skalický

„První oslovení požadavky petice pročetli, byli nadšení a podepsali to,“ vzpomíná hudební kritik Jan Rejžek, který patřil k prvním šiřitelům textu.

Státní bezpečnost měla o petici informace už 22. června 1989. K jejímu zveřejnění ale došlo až o týden později, kdy text odvysílala Svobodná Evropa, BBC a Hlas Ameriky.

„Vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto změny jsou možné a budou mít úspěch jen tehdy, bude-li jim předcházet svobodná a demokratická diskuse,“ hlásil vídeňský dopisovatel Hlasu Ameriky Ivan Medek.

Stanice připojovaly i jména signatářů, mezi kterými se objevovali i běžní lidé včetně dělníků. Pro režim to bylo nepříjemné překvapení.

O reakci režimu informoval Hlas Ameriky Václav Havel. „Reakce moci je chaotická, panická. Rozesílají dálnopisy všem stranickým organizacím, aby dělaly schůze a odsuzovaly to. Stranické organizace se začínají bouřit. Říkají: ‚Co máme odsuzovat, když to vlastně neznáme?‘ Oni jim to nechtějí dát, a když jim to dají, tak stranické organizace říkají: ‚Co je na tom špatného?‘“

Vyhodili mě z práce a v poutech odvezli do Zlína, vzpomíná spisovatelka a signatářka Několika vět

Číst článek

Ke zděšení Státní bezpečnosti a komunistických šéfů podpisy pod Několika větami přibývaly.

„Vážím si Hany Zagorové, která byla jednou z mála ze středního proudu, která usoudila, že požadavky petice jsou logické, normální a souhlasí s nimi. Pak byla schopná při trapných výsleších na StB obhájit, že si za tím stojí,“ říká Jan Rejžek.

Státní bezpečnost kvůli podpisům Několika vět signatáře vyslýchala a obvinila je z pobuřování. Společenskou lavinu, kterou tento dokument strhl, už ale nedokázala zastavit.

Šéf komunistické strany Miloš Jakeš si tak v proslulém projevu ke stranickým funkcionářům na Červeném Hrádku mohl jen postěžovat. Petice Několik vět předznamenala pád režimu. Zbývalo do něj pět měsíců.

Nastolit totalitu trvá den. Vrátit demokracii desetiletí, říká spoluautor Několika vět

Číst článek

Jaroslav Skalický, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme