Kubánští hudebníci Buena Vista Social Club vystoupí naposledy v Praze
Kubánské hudební uskupení Buena Vista Social Club se loučí se svými posluchači. Po téměř dvaceti letech na scéně chtějí někteří z umělců pokračovat ve vlastních projektech, a tak společně vyrazili na poslední turné. Hudbu s nádechem nostalgie a starých časů dnes představí i v pražském Kongresovém paláci.
„Chtěl bych našemu dnešnímu publiku říci, že muzika, kterou hrajeme, je sice taneční, ale není tak docela k tanci. Byl bych raději, kdyby si ji lidé spíše poslechli. Když budou tančit, nebudou se moci plně zaposlouchat. Doufám, že se jim to bude líbit,“ prohlásil před deseti lety v Praze dnes už nežijící zpěvák Ibrahim Ferrer.
Hudební sestava Buena Vista Social Club vznikla v 90. letech díky americkému kytaristovi Ry Cooderovi. Ten při návštěvě Havany náhodou narazil na talentované hudebníky, kteří v 50. letech účinkovali ve společenském klubu Buena Vista.
Kubánské muzikanty z uskupení Buena Vista Social Club přiblížil hudební publicista Ondřej Konrád
„Potom byli úplně zapomenuti. Nejen s příchodem revoluce roku 1959, ale i ta huba byla už přece jenom taková starší. Ale on byl okouzlen zvláštním nábojem retra, takže se rozhodl, že s nimi něco natočí,“ říká hudební publicista Ondřej Konrád.
Album Buena Vista Social Club následně získalo cenu Grammy. Vznikl i stejnojmenný dokumentární film od režiséra Wima Wenderse. Svými sentimentálními melodiemi zaujali hudebníci z Kuby celý svět.
„Bylo to něco tak specifického. S latinskoamerickou nostalgií, s velkými city a slovy, ale zároveň je tam ve spodu pořád trošičku slyšet afrokubánský tep,“ vysvětluje Konrád.
Během let vystupovali pod hlavičkou Buena Vista Social Club mnozí umělci. Někteří přišli a zase odešli, řada zakládajících členů navíc už dnes nežije. Myšlenka oživovat tradiční kubánskou hudbu ale přetrvává.
„Sami to brali jako takový malý zázrak, protože byli zapomenuti jak domácím publikem, tak samozřejmě režimem. A najednou se k nim svět obrátil tváří. Začali cestovat po celém světě, vystupovali v Carnegie Hall. To je skutečně dojemné, protože na to vůbec nepomysleli,“ dodává Konrád.
