Nové berlínské letiště coby černá díra, ve které mizí další a další miliony. Tak vidí média a veřejnost momentálně nejpropíranější stavbu v Německu. A světlo na konci tunelu - v podobě data zahájení provozu - se stále neobjevuje.

Tento článek je více než rok starý.

14:54 30. června 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Současný šéf letiště Hartmut Mehdorn požaduje, kromě už přislíbené miliardy eur, dalších 800 milionů. Tím by se náklady na stavbu vyšplhaly na šest miliard eur. O požadavku dnes jedná dozorčí rada. Zatím se zdá, že tomu není příliš nakloněna.

Ředitel chce letiště rozšířit. Přitom zatím není jasné, kdy se z něho začne létat. Podle Mehdorna už ale v době zahájení provozu nebude současná plánovaná kapacita stačit. Letiště je momentálně koncipované pro 26 milionů pasažérů. Už v roce 2020 bych jich mělo být údajně 40 milionů.

Mehdorn by rád využil stávající odbavovací haly původního východoberlínského letiště Schönefeld, s tím se počítá coby s vládním letištěm.

Seznam požadavků je ale delší. Například rekonstrukce příjezdové železniční tratě, výstavba satelitního terminálu, který by umožnil odbavení mnoha milionů pasažérů.

Objevují se názory, zda by se nevyplatilo postavit úplně nové letiště. Nebylo by to v Německu poprvé, kdyby miliardový projekt skončil u ledu. Příkladem je bývalá atomová elektrárna v Düsseldorfu, kde zahučely miliardy. Kvůli technickým problémům a protestům se nikdy nedostala do provozu. Dnes je v chladicí věži rychlodráha a lezecká stěna.

Zahájení provozu nového mezinárodního letiště Willyho Brandta chystali Němci s velkou slávou na červen 2012. Jen čtyři týdny před slavností se ale ukázalo, že na letišti téměř nic nefunguje. Pro metropoli šlo tehdy o nevídanou mezinárodní ostudu.

Klára Stejskalová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít