EU se v příštích 5 letech zaměří na boj proti krizi nebo energetickou politiku
Ve Štrasburku se poprvé od květnových voleb sešel nový Evropský parlament. Na ustavující schůzi se řeší především formality jako volba předsednictva nebo složení výborů. Noví poslanci mají také čas aklimatizovat se v neznámém prostředí. Ale začátek funkčního období je i příležitostí podívat se na to, co Evropu čeká v příštích pěti letech, kdy ji nejspíš povede Lucemburčan Jean-Claude Juncker.
Poprvé v čele Evropské komise, která jako jediná může navrhovat evropskou legislativu, stane předseda, který vzešel z voleb.
„Je to obrovský úspěch nejen Evropského parlamentu, který tuto změnu prosazoval, ale především evropské demokracie a evropského lidu, jehož vůli politici vyslyšeli,“ řekl po svém zvolení staronový předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
„O tom, kdo povede Evropu, nerozhodli politici ale lidé,“ přizvukuje předseda lidovecké frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber.
Právě lidovci nominovali Junckera. A jejich vize tak pravděpodobně v následujících letech bude převažovat.
Nepřivlastnit si moc pravomocí
Manfred Weber vidí dva hlavní úkoly pro toto funkční období. Konkrétně chce, aby evropská legislativa přispěla k vyřešení ekonomické krize. Zároveň ale doufá, že si Evropská unie nepřivlastní příliš mnoho pravomocí.
„Musíme se poučit z lekcí, které nám krize udělila,“ podotýká předseda evropských lidovců, což podle něj znamená především konec zadlužování. Na což by měla z velké části stačit současná legislativa, jen se bude muset přísněji vymáhat její dodržování.
„Třeba Francouzi neustále žádají o nějaké výjimky, které jim údajně zaručí světlé ekonomické zítřky. Bez flexibility prý nemohou reformy provést. Jenže Barroso jim už dal více času a oni nic nepředvedli a ekonomická situace země se nezlepšuje,“ zdůvodňuje Weber svůj tvrdý postoj.
A jako prorůstové opatření navrhuje větší integraci společného trhu především na poli digitálních technologií.
Energetická nezávislost na Rusku
Předseda parlamentu Martin Schulz za hlavní prioritu považuje společnou energetickou politiku, která by Evropě zajistila nezávislost na dovozu z Ruska a tím přispěla k větší bezpečnosti celé osmadvacítky.
Zároveň ale dodává, že seznam úkolů je dlouhý. „Stále nás straší ekonomická krize a především nezaměstnanost mladých. Ale nesmíme zůstat zahledění jen do sebe. Evropa se potýká s vlnou imigrace, kterou ale nevyřeší uzavřením hranic. Místo toho musí řešit problémy, které lidi vyhání z jejich domovů, ať už je to občanská válka v Sýrii, rozpad Iráku nebo situace na Ukrajině,“ dodává.
Řada evropských témat je ale odtažitá a pro laickou veřejnost jen těžko uchopitelná. A Manfred Weber ví, že parlament bude muset prosadit něco konkrétního, aby s jeho prací byli spokojení i voliči.
„Takovým příkladem je úspěšné evropské tažení proti roamingovým poplatkům za volání a stahování dat. Ty se postupně snižují a už brzy snad zmizí úplně,“ upřesňuje Weber.
Do budoucna by se podle lidovců měla Evropa zaměřit na práva lidí v digitálním světě. Ochrana soukromí na internetu a sociálních sítích je čím dál tím palčivější téma a zákony z analogové doby už v digitálním věku nestačí. Je to ideální prostor pro Evropskou unii ukázat, jak se stará o blaho svých občanů.
