Vzpomínky ožívají. Před 20 lety byl zavražděn fotbalista Andrés Escobar
Už postupem do čtvrtfinále se stalo mistrovství světa v Brazílii pro kolumbijské fotbalisty historicky nejúspěšnější. Turnaj ukazuje, kam až tamní fotbal i společnost došly za poslední dvě dekády. V roce 1994 svět Kolumbii vnímal jako zemi, kde vás za vlastní gól na mistrovství světa můžou zavraždit. Od tragické smrti Andrése Escobara tento týden uplynulo přesně 20 let.
„Andrés Escobar byl vynikající fotbalista, ale i velká osobnost. Říkali jsme mu Rytíř pokutového území pro jeho hru hlavou, elegantní styl a proto, že byl gentlemanem skrz naskrz. Ale bohužel žil a hrál na přelomu 80. let, v době plné násilí, které prorůstalo i do fotbalu,“ vypráví Javier Mantilla, reportér kolumbijského Radia Caricol.
Obchod s drogami a gamblerstvím připravily o život jednoho z nejlepších středních obránců v dějinách kolumbijského i jihoamerického fotbalu.
„Od té doby, vždycky když se blíží výročí jeho smrti, tak se v Kolumbii jeho příběh hodně připomíná,“ dodává Mantilla, který tuhle dobu i Escobarovu vraždu pamatuje.
Kolumbijský stoper paradoxně během své kariéry bojoval proti neduhům své země v organizaci svého otce, která se snažila přivádět děti z ulice k fotbalu.
Na šampionátu 1994 ale přišla osudná vlastní branka, která přispěla k porážce s domácími Američany a tím i k brzkému vyřazení možná nejsilnějšího kolumbijského týmu všech dob, co v kvalifikaci porazil třeba Maradonovu Argentinu v Buenos Aires 5:0.
Vrah po 11 letech na svobodě
Lidé doma Kolumbijcům hodně věřili a také na ně sázeli, což stálo Escobara život. Vrah, který do něj 2. července na parkovišti před barem doma v Medelínu vypálil dvanáct kulek, Escobarovi svůj motiv naznačil - při každém výstřelu ironicky vykřikl „gól".
Za vraždu byl Humberto Muňoz odsouzen na 43 let, ale po jedenácti letech ho pustili za dobré chování.
„Teď je prostředí v Kolumbii mnohem lepší, zásadně se změnilo. Naší zemi už nevládnou násilí a drogové kartely. Už se nemusíte bát jet po silnici z města do města, dnes je Kolumbie mnohem klidnější. A také v kolumbijském fotbale už násilí také neexistuje, ta doba je pryč,“ tvrdí Mantilla, kterému teď před očima roste jiný fotbalový symbol jeho země.
Na Falcaa dává zapomenout Rodríguez
Při zranění největší kolumbijské hvězdy současnosti Radamela Falcaa na sebe tuhle roli tady na mistrovství světa v Brazílii vzal jeho spoluhráč z Monaka James Rodríguez, který je s pěti góly zatím nejlepším střelcem šampionátu.
Upozornil na sebe i prohlášením, že by radši přestup do Realu Madrid než do Barcelony.
„James Rodríguez je synem bývalého fotbalisty, také jeho tatínek hrál v roce 1985 za náš národní tým. Mladý James odmalička vyčníval, za krátko se stal vůdčím hráčem i v mládežnických reprezentacích a rychle přivykl fotbalu v zahraničí. A že projevil přání jít do Realu, není přehnané sebevědomí,“ má jasno Mantilla.
„Už jako malý kluk hořel láskou k tomuhle klubu a chtěl za něj hrát. Teď když je tak blízko tomu, aby se jeho sen stal realitou, tak svou náklonnost prostě jenom vyjádřil a řekl, že by upřednostnil Real před Barcelonou,“ dodal kolumbijský reportér.
Pokud by Real chtěl do svých řad Rodrígueze získat, bude si muset připravit dost tlustou obálku s penězi. Už do Monaka Kolumbijec přestupoval za 45 milionů eur, a pokud se mu na mistrovství světa povede i souboj s domácím týmem, jeho cena zase o něco povyroste.
