Senioři z plzeňského Totemu vyjeli jako dobrovolníci do Německa
Šestice seniorů z plzeňského centra Totem se nedávno vrátila z německého Pasova. Vyjeli tam jako dobrovolníci. Díky stážím, které připravilo české centrum spolu s německými partnery, mohli senioři při dobrovolnické práci v praxi otestovat své znalosti němčiny, kterou procvičují i při kurzech v Plzni. Totem plánuje podobné stáže i do dalších zemí.
Regionální dobrovolnické centrum Totem funguje v Plzni už 15 let. Během té doby se mu podařilo získat a zapojit do práce stovky dobrovolníků.
Přeshraniční výměnu připravil Totem spolu s dobrovolnickým centrem v německém Pasově v rámci evropského programu Gruntvig, zaměřeného na celoživotní vzdělávání.
Příspěvek o přeshraničním výměnném pobytu seniorských dobrovolníků natočila redaktorka Martina Klímová
„Šest německých seniorských dobrovolníků bylo u nás na stáži a šest našich plzeňských totemových dobrovolníků bylo v Pasově,“ uvedla ředitelka Totemu Vlasta Faiferlíková.
Za pobyt v cizině dobrovolníci nic neplatí. Pracují za ubytování, jídlo a kapesné. Nutná je však dobrá znalost němčiny.
„Pokud je ta stáž třítýdenní, tak je potřeba se okamžitě jazykově orientovat, takže jsme šli okamžitě po našich jazykových konverzačních klubech a po kurzech, kde se senioři učí německy, a tam jsme dali nabídku,“ uvedla Faiferlíková. Zájem byl podle ní větší než počet míst.
Výměnného pobytu dobrovolníků se nakonec zúčastnili senioři v rozmezí od 60 do 82 let. Podle Faiferlíkové měli u nejstarší účastnice trochu obavu, jak při stáži obstojí, a stejně tak i seniorka sama, ale nakonec vše zvládla „bravurně“.
„A co je velmi potěšující, že ona se začala učit němčinu před pěti lety u nás. A po pěti letech výuky němčiny v Totemu byla schopná naprosto plynule mluvit německy, pracovat v organizaci a být velmi užitečnou dobrovolnicí,“ poznamenala Faiferlíková.
Bavorský dialekt
A jakou práci to vlastně dobrovolníci dělali? „Pomáhali jsme zajišťovat organizaci mezinárodního kulturního festivalu, který se konal v Pasově dva dny. Volali jsme našim českým organizacím, jako třeba vlajkonoši nebo indiáni, a ty jsme sháněli, aby prezentovali kulturu naší země,“ uvedla 72letá Jana Procházková.
Ta je podle svých slov ráda, že to s výměnným pobytem vyšlo.
„Hodně nás to obohatilo, díky tomu jsme se seznámili s životem lidí v Pasově. A třeba při pobytu německých příslušníků tady se s nimi snáze domluvím, protože bavorský dialekt je přece jen jiný než spisovná němčina,“ dodala.
