Jeho otec si nechal v Plzni postavit byt podle návrhu Loose. Teď Semler radí restaurátorům
Bylo mu 15 let, když musel spolu s rodinou v roce 1939 utéct z Plzně před nacisty. Tehdy opouštěl dům na Klatovské 110, ve kterém nechal jeho otec Oskar Semler vybudovat velkorysý interiér podle konceptu světoznámého architekta Adolfa Loose. Dnes devadesátiletý Willy Semler žije v Austrálii. Včera ale s rodinou navštívil Plzeň a vrátil se i do bytu na Klatovské třídě, kam se s rodiči v roce 1934 přestěhoval z Jagellonské ulice.
„My jsme byli v Jagellonské. Ale tady je hodně prostoru, zvykli jsme si na to. Ale pro nás to bylo, nevím jak je to česky, ale anglicky se to říká Not homely, nepasovalo nám to, ale bylo nám to jedno. Jen když jsme ráno dostali rohlík a čaj, to bylo pro nás důležitější než jiné věci,“ zavzpomínal s úsměvem Willy Semler, jak ale říká, návrat do jeho bývalého domova u něj žádné nostalgické pocity nevyvolává.
„Nejsem takový. Je to zajímavé, ale pocity? To nemůžu říct. Vždycky jsem byl šťastný, kde jsem byl. Byl jsem v Anglii, tak jsem tam byl šťastný, pak jsem byl od prvního dne šťastný v Austrálii. Nikdy jsem nekoukal dozadu,“ říká.
Na rekonstrukci bytu podle konceptu Loose se byla podívat redaktorka Monika Zettlová
Willy Semler překvapil také velmi dobrou češtinou. „Už jsem pětasedmdesát let nemluvil, ale nějaké blbosti říct můžu. Dvakrát, třikrát jsme tady byli, tak jsem mluvil česky, ale jinak ne,“ upřesňuje.
‚Dřív to bylo světlejší‘
Semler navštívil byt na Klatovské poprvé už v roce 1991 a pamatoval si ho velmi dobře, i když se toho hodně změnilo. „Je to jen částečně tak, jak to bylo. Je to špinavé a hodně věcí je jiných. Hlavně dřív to bylo všechno světlejší,“ popisuje.
Na obnově bytu teď pracuje Západočeská galerie v Plzni, která má dva roky objekt ve správě a Willy Semler na rekonstrukci spolupracuje. „Pan inženýr se se mnou hodně baví, jak to má dělat. Ale nemůžu říct, že si vzpomenu na všechno. Ale na nějaké věci si vzpomenu, tak oni to chtějí dělat tak, jak jsem to řekl. A myslím, že to dělají dobře, není to snadné,“ poznamenává.
‚Müllerova vila v činžovním domě‘
Unikátní bytový interiér nechal začátkem 30. let vytvořit významný plzeňský podnikatel Oskar Semler, spolumajitel továrny, jejíž nejslavnější sortiment představovala výroba gramojehel. Realizace interiéru, který zaujímá několik podlaží, se ujal žák Adolfa Loose Heinrich Kulka.
„Dá se zjednodušeně říci, že je to Müllerova vila vestavěná do činžovního domu. Ústředním prostorem celého bytu je velmi rozsáhlý obytný pokoj, jakási hala, která má výšku dvou podlaží. Na ni potom navazuje jídelna, knihovna, prostory zázemí, kuchyně, místnosti pro personál,“ popisuje kurátor sbírky architektury Západočeské galerie Petr Domanický.
„V dalším podlaží, které už bylo soukromou částí rodiny, byly ložnice, koupelny, dětské pokoje, pokoj vychovatelky,“ doplňuje Domanický s tím, že unikátní je právě atypické prostorové řešení interiéru takzvaným raumplánovým způsobem.
„Prostory mají různé výšky, kromě posledního soukromého podlaží, a propojují je jen jednotlivá krátká schodišťová ramena,“ dodává Petr Domanický.
Západočeská galerie chce v příštím roce byt alespoň částečně zpřístupnit veřejnosti. V domě by pak po rekonstrukci mělo vzniknout badatelské centrum architektury Plzeňského kraje s malou expozicí a dalšími prostory pro kulturní akce.
Zvětšit mapu
