O Husa se v Kostnici kromě Čechů zajímají i Němci, Američané či Číňané
Před 600 lety začal v Kostnici koncil, který měl ukončit církevní rozkol a přinést reformu církve. Město na břehu Bodamského jezera se na čtyři roky stalo hostitelem do té doby největšího shromáždění církevních hodnostářů. V jeho průběhu došlo k řadě procesů včetně upálení Mistra Jana Husa. Českého reformátora dnes v Kostnici připomíná třeba muzeum, ale nejen ono.
Hussenstrasse 64 je jedna z nejhezčích ulic v historickém centru Kostnice.
Právě tady, v podnájmu u vdovy Fidy Pfisterin, strávil český kněz první tři týdny svého pobytu na koncilu. Dnes se tu nachází Husův dům a v něm malé muzeum.
„Máme 12 až 15 tisíc návštěvníků ročně, a to třetinu z Čech, třetinu z Německa a třetinu ze zbytku světa – máme zápisy z Koreje, Číny, Spojených států a tak dále,“ říká předseda společnosti Husova muzea Jan Kalivoda.
On a jeho spolupracovníci připravili u příležitosti kostnického koncilu novou expozici. Ta mimo jiné připomíná i posměšné čtyřverší, které kdysi připevnili místní lidé na Husův dům.
Rodný dům Mistra Jan Husa je zavřený. Rekonstruuje se kvůli nadcházejícímu jubileu
Číst článek
Dnešní vztah kostnických obyvatel k Husovi už je podle Kalivody jiný. „Jeho postava je tady samozřejmě známá a vztah k němu už je bezkonfliktní – jako k významné historické postavě,“ podotýká Kalivoda.
Málokteré německé město si zachovalo svůj originální původní ráz. Kostnice je výjimkou. „Tady v tom domě za mnou, který tu stojí od dob koncilu, bydlel místní purkrabí a před domem se pravidelně konal rybí trh,“ popisuje Henry Gerlach.
Gerlach se dlouhé roky zabývá historií – teď například vydal dobovou kroniku přeloženou do moderní němčiny – a pro zájemce také pořádá naučné výpravy po místech, kde se psaly dějiny.
„Tady za mnou je kostnická katedrála. Tady se konalo 45 důležitých shromáždění a byl tu vynesený rozsudek nad pražským reformátorem,“ přibližuje Gerlach během výpravy.
Místo, kde stál Jan Hus při vynášení rozsudku, připomíná značka na podlaze Dómu Matky Boží. A po patnácti minutách přichází turista k místu, kde došlo k naplnění tohoto verdiktu.
Přibližně v těch místech, kde byl před 599 lety Mistr Jan Hus upálen, se nachází Husův kámen. Ostatky církevního kritika hodily před staletími do Rýna – nechtěli, aby si Husovi stoupenci udělali z jeho hrobu poutní místo – památník vznikl teprve v roce 1862. Z jedné strany připomíná Jana Husa, z druhé Jeronýma Pražského, který skončil na hranici o rok později.
V roce 1864 se vypravila k Husovu kameni z Čech první velká pouť. Mezi účastníky byl například i hudební skladatel Bedřich Smetana. Od té doby se Češi scházejí u památníku pravidelně. A přijíždějí z různých končin, jak potvrzuje třeba farářka, která přijela s Husovým sborem Čechů a Slováků z Curychu.
Do Kostnice prý jezdí každý rok – i kvůli mladší generaci. „My už jsme ve Švýcarsku přes 40 roků, takže ty naše děti nebo vnuci jsou integrováni, ovšem snažíme se jim aspoň trochu přiblížit české dějiny a samozřejmě Mistra Jana Husa,“ říká farářka Rajmontová.
„Považuji za pěkné, že se tu takto vzpomíná na Jana Husa, že to je česko-německý svátek, že si ho připomínají lidé z různých zemí,“ podotýká 22letá studentka Lena.
Letos na jaře začala v Kostnici velká zemská výstava. Trvat by měla čtyři roky, stejně dlouho jako trval koncil, který – jak zmínil starosta města – zásadně ovlivnil dění ve středověku i později.
