Zákony, prosazené přes odpor opozice, většinou v platnosti dlouho nevydrží
Běžně se poslanci na schůzi svolávají jen jednou měsíčně. Když je ale třeba prosadit některé zákony opravdu rychle, přichází na řadu mimořádná jednání sněmovny. Tak jako teď - kabinet premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD na něm chce protlačit třeba služební zákon. Jenže minulé zkušenosti ukazují, že schvalovat klíčové zákony na mimořádné schůzi, se vládě nemusí úplně vyplatit.
„Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. Kolegyně a kolegové, tím jsme vyčerpali náš program. Všem vám děkuji za spolupráci a končím tuto schůzi," tak ukončila v listopadu 2011 Vlasta Parkanová z TOP 09 mimořádnou schůzi sněmovny.
Nečasova vláda po šesti dnech obstrukcí přece jen prosadila sérii klíčových zákonů. Mezi nimi i reformu penzí.
Vladimír Křivka a Vojtěch Koval shrnují, jak obvykle dopadají zákony, které se podařilo protlačit silou
Jenže stačily jedny volby a je jasné, že těžce vybojovaná změna skončí v koši. Sobotkova vláda chce zrušit klíčovou část důchodové reformy - takzvaný druhý pilíř.
„Očekáváme, že ještě v létě by nám tato komise měla doporučit, jakou cestou k tomu dojdeme tak, abychom se vyvarovali všech možných rizik," říká Bohuslav Sobotka.
Podobný osud má většina silou protlačených zákonů. Pokud není shoda s opozicí, málokdy vydrží do nového volebního období. Výjimkou je třeba DPH. Její zvýšení prosadil tehdejší kabinet Petra Nečase také přes odpor politické konkurence. Teď už se ale vláda ke snížení sazeb nemá.
„Nejsem stoupencem toho, abychom každý měsíc přicházeli s nějakými novými daňovými návrhy. Z rozpočtového hlediska by to nebyl odpovědný krok, abychom ještě více snižovali daň z přidané hodnoty," odmítl takový krok o víkendu v České televizi Sobotka.
Naopak konečnou platnost mají personální rozhodnutí. Příklad je z března 2009, když padla pravicová vláda Mirka Topolánka.
„Optimisticky říkám, není to ani první ani poslední moje vláda, která padla," věřil šéf ODS. V praxi už ale Topolánek příležitost sestavit jiný vládní kabinet nedostal.
