Rusko prý zase převezme špionážní základnu u Havany

Rusko a Kuba se domluvily, že Rusové budou opět používat obří špionážní základnu, vybudovanou za sovětských časů v Lourdes u Havany k odposlouchávání amerických komunikačních sítí. Oznámil to dnes ruský list Kommersant.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dohodu prý uzavřeli ruský prezidet Vladimir Putin a jeho kubánský kolega Raul Castro minulý týden v Havaně | Zdroj: Reuters

"Uši budou zase naslouchat," napsal list a dodal, že informaci o ruském návratu do Lourdes potvrdilo několik zdrojů z vládních struktur.

Moskva se 10 000 kilometrů vzdálené základny zřekla na počátku tisíciletí kvůli nedostatku prostředků. Také se tímto krokem pokoušela vyjít vstříc Washingtonu. Situace se však od začátku éry Vladimira Putina v čele státu změnila: Rusko má více peněz na vojáky a vztahy s USA ochladly.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možném ruském znovupřevzetí špionážní základny na Kubě mluvil komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák

"Nyní ruské úřady shledaly nezbytným vrátit se do střediska, které je vzdálené jen 250 kilometrů od pobřeží USA a které za dob SSSR umožňovalo kontrolovat radiové a telefonické spojení na značné části území 'potenciálního protivníka'," podotkl Kommersant.

Podle expertů je návrat do Lourdes více než opodstatněný vzhledem k nedostatku informací o USA.

O možnosti opětovného převzetí základny Moskva začala jednat s Havanou už před několika lety; věc se podle listu urychlila začátkem leltošního roku a všechny problémy se za pár měsíců podařilo vyřešit.

Oficiální místa mlčí

Dohoda byla dokončena během Putinovy návštěvy v Havaně minulý pátek. Rusko před tím odepsalo 90 procent kubánského dluhu ve výši asi 32 miliard dolarů (skoro 650 miliard korun). Význam Lourdes je prý těžké vyčíslit.

Ruské ministerstvo obrany a generální štáb se k informaci oficiálně nevyjádřily.

Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes od roku 1967 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001.

Prý "krajně efektivně" plnila úkoly ruské vojenské rozvědky (GRU), agentury elektronické špionáže FAPSI, klasické ruské rozvědky (SVR) i vojenského námořnictva.

Nynější kubánský prezident Raúl Castro tvrdil, že právě díky Lourdes získávala Moskva tři čtvrtiny informací o USA, což však list Kommersant považuje za nadsazené.

Na základně působilo za sovětských dob na tři tisícovky odborníků, v 90. letech počet ruského personálu klesl na polovinu. Nyní se díky technickému pokroku prý počítá s menším počtem Rusů.

Nejasné však zůstávají náklady; Moskva až do roku 1992 Kubáncům nic neplatila a později hradila pronájem v řádu desítek milionů dolarů ročně hlavně dodávkami potravin, paliv a vojenské techniky.


Zvětšit mapu

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme