Dívat se na fotbal a zároveň se tím živit, to je pro Brazilce práce snů. Antonio Leal takovou má. V roce 2010 založil a od té doby pořádá v Brazílii festival fotbalových dokumentů, takže jak je rok dlouhý, dívá se na filmy o fotbale a vybírá ty nejlepší pro svůj festival.

„Letos jsme měli rekordní počet přihlášek, asi dvě stě filmů z celého světa. Nebylo to lehké, vybrali jsme jich nakonec 79. Během téhle přípravné fáze trávím týdny a týdny sledováním fotbalových dokumentů. Taky je aktivně vyhledávám, abych sám objevil ty vhodné, takže rok co rok deset nebo jedenáct měsíců strávím v kinech. Ale je to krásná práce, která mě těší,“ říká Antonio Leal.

Ale je to také dřina, kterou není Antoniovi nutné závidět. Jeho festival s příznačným jménem CineFOOT rozhodně není komerčním trhákem.

Vstup na filmy je zdarma, každý rok musí Antonio sehnat sponzorské peníze a on sám nese zodpovědnost za celý festival - od výběru filmů přes shánění peněz až po organizaci samotného promítání po celé Brazílii.

Takže tohohle muže z Ria nejspíš spatříte s jeho typickým batůžkem, jak spěchá z letiště do kina nebo naopak.

„Nemáme velký rozpočet, protože teď bylo v Brazílii kvůli mistrovství světa paradoxně problémem sehnat na CineFOOT peníze. Šampionát je velká akce a firmy teď přemýšlejí velikášsky, každá chce mít svou značku v televizi a zviditelnit se podporou kultury pro ně není zajímavé,“ podotýká Antonio, který se ale může spolehnout na dvě, tři věrné brazilské firmy.

„A také město Rio de Janeiro nás podpořilo, takže jsme dali dohromady aspoň 100 tisíc eur. S tím dokážeme vyjít a myslím, že příští rok to zase bude lepší,“ věří.

Přitom letos využil jedinečné šance a svůj festival, jediný svého druhu v Latinské Americe, uspořádal nejen jako obvykle v Riu, Sao Paulu a Belo Horizonte, ale také v dalších pořadatelských městech světového šampionátu.

Letos dostal film i z Iráku

Pro zahraniční diváky opatřuje filmy i anglickými titulky a letos už má jistých přes dvacet tisíc návštěvníků.

„Dostali jsme letos filmy z Německa, Itálie, Francie, Argentiny, ale třeba i z Iráku. Měli jsme tu i premiéru nádherného uruguayského filmu Maracaná o stadionu a slavném rozhodujícím zápase mistrovství světa 1950, možná překvapivě byl velmi dobře přijat i brazilským publikem. Dál z těch nejžádanějších jsme promítali bulharský film Stoičkov nebo německý Istanbul United. CineFOOT je letos prostě takové mistrovství světa v kině,“ dodal Antonio Leal.

Předloni se poznal i s Josefem Masopustem nebo Josefem Jelínkem, a tak ho velmi zaujalo, že na podzim bude mít premiéru dokument o pražské Dukle. Možná se právě ten stane jedním z taháků festivalu CineFOOT v příštím roce.

Jan Kaliba, Petr Hašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít