Jablonecký Červený kříž učí přivolat první pomoc i děti z mateřinek
Příběh jako vystřižený z filmu se odehrál v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Bylo v něm pravé drama - naštěstí s dobrým koncem. Díky tomu, že čtyřletý Martínek uměl zacházet s mobilním telefonem a dokázal říct, že maminka potřebuje doktora, zachránil Vlaďce Ottové život.
„To mám tady!“ ukazuje suverénně Martínek, kde mají v mobilním telefonu předvolené číslo na záchranku. S mluvením má sice ještě trochu problémy, ale i to, co do mobilu stačil říct, zachránilo mamince, kterou postihla mozková mrtvice, život.
„Povídal: Musíte přijet, maminka spadla na hlavu a potřebuje doktora,“ líčí 42etá žena. Mozková mrtvice u ní začala nenápadně - brněním levé ruky. Nechtěla zbytečně obtěžovat záchranku, myslela si, že je to počasím nebo stresem.
„Pak se mi podlomily nohy, spadla jsem na podlahu a už jsem necítila nic. Jenom takový strach, že umřu."
Stihla jen ukázat synovi správné tlačítko, a byť s problémy, jak se dorozumět s malým dítětem, se nakonec Martínkovi podařilo zkontaktovat tísňovou linku 112 a zavolat záchranku.
Aby všechny příběhy skončily takovým happyendem, se starají mimo jiné i zdravotníci z Českého Červeného kříže v Jablonci nad Nisou. Chodí školit děti přímo do školky, a to v rámci programu nazvaného Doktorů se nebojíme aneb první pomoc v mateřince.
Jedna pět pět
„Do pěti už umí počítat téměř každé dítě ve čtyřech letech. Takže je dobré to dítě naučit jedna pět pět nebo jedna jedna dvě a děti si to zapamatují. Dobrá je i básnička nebo melodická věc, protože melodie nám v hlavě vždycky utkví více,“ vysvětluje ředitelka Kateřina Havlová, jak učí předškoláky čísla tísňového volání.
Podle ní je nutné taky dětem vysvětlit, aby tísňové volání použily pouze při ohrožení lidského života a tísňovou linku nezneužívaly. Se vzdělávacím programem jezdí zdravotníci i do letních dětských táborů. Starší děti pak zvládají díky takovému školení poskytnout umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž.
