Italské námořnictvo zachránilo před smrtí už desítky tisíc uprchlíků
Více než 60 tisíc lidí už letos připlulo přes Středozemní moře do Itálie. Muži, ženy i děti většinou prchají před občanskou válkou v Sýrii nebo terorem v Eritreji. Zubožené lidi naloží pašeráci na severu Afriky na provizorní plavidla a pošlou je na cestu, která často končí smrtí.
Italské námořnictvo proto nasazuje všechny dostupné síly na pátrání po lodích s uprchlíky. Pasažéry pak bezpečně dopraví na pevninu. Itálie ale zároveň volá ostatní evropské země o pomoc.
Kapitán Montanari ukazuje na velkou obrazovku, která visí na zdi v budově vrchního velitelství italského válečného námořnictva kousek od Říma. Jsou na ní malé tečky znázorňující lodě, které právě teď plují ve Středozemním moři.
Na velitelství italského námořnictva se vypravil zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
Informace o poloze lodí získává námořnictvo z radarů, průzkumem nebo z kamer. Lodě svou polohu a směr plavby navíc musejí samy hlásit. Jenže ty, které vezou uprchlíky, to nedělají. Pašeráci lidí totiž dobře vědí, že porušují zákony.
Běženci na moři jsou na tom prý hůř než otroci. „O otroky se obchodníci dobře starali, protože je chtěli prodat. Museli tedy být v dobré kondici a v dobrém zdravotním stavu. O imigranty se ale pašeráci nezajímají. Nechali si zaplatit za to, že je vzali na loď, ale jestli loď dopluje do cíle, nebo ne, je jim jedno. Zisk už totiž shrábli,“ vysvětluje vrchní velitel italského loďstva admirál Filippo Maria Foffi.
I proto dochází ke katastrofám, při kterých umírají desítky a někdy i stovky lidí. Třeba jako loni na podzim, kdy se u italského ostrova Lampedusa potopila loď přeplněná imigranty. Zahynuly jich víc než tři stovky.
Schází peníze na běžná cvičení
Itálie v reakci na to zahájila operaci Mare Nostrum, tedy Naše moře. Na ostrahu Středozemního moře nasadila veškerá dostupná plavidla svého válečného loďstva a dělá všechno pro to, aby zoufalé lidi z provizorních plavidel bezpečně dopravila na břeh.
„Hlídkujeme i výrazně mimo oblasti, které spadají pod naši zodpovědnost. Naše lodi tak jsou v oblastech, ve kterých ostatní země své úkoly nezvládají. Ne že by nechtěly, ale Libye toho dnes prostě není schopná a Malta je příliš malá, i když dělá, na co stačí.“
Snaha o záchranu tisíců lidských životů tak téměř kompletně závisí na Itálii. Jak ale upozorňuje admirál Foffi, je to příliš velký úkol pro loďstvo jediné země:
„Ochrana Středozemního moře by měla být cílem celé Evropy. Není to tak, že chráníme hranice Itálie. Jsme přesvědčeni, že to jsou hranice celé Evropy. Úkol, který máme, je pro nás zároveň ctí. Ale podle nás by se na něm měly podílet i další země.“
Na mimořádnou ochranu Středozemního moře dává Itálie každý měsíc v přepočtu asi čtvrt miliardy korun. Italské loďstvo už nemá peníze ani na provádění běžných cvičení. Proto Itálie vyzývá Evropu, aby pomohla. Jenže ostatní země Evropské unie se zatím k pomoci nemají. Ani k té finanční, ani k vyslání vlastních lodí.
