Čtyři z deseti českých dětí by se sešly s člověkem, kterého znají jen z internetu, ukázal výzkum
Skoro polovina českých dětí by šla na schůzku s člověkem, kterého znají pouze z internetové komunikace. Vyplývá to ze společného průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci a společností Seznam a Google. Nezletilí surfaři po síti jsou taky stále častěji ochotní vyměňovat si s neznámými lidmi osobní údaje nebo intimní fotky. Průzkumu se jich zúčastnilo 28 tisíc, ve věku od 11 do 17 let.
Podle dětské psycholožky Ilony Gillernové jsou výsledky do jisté míry překvapivé, ale měly by být také alarmující pro rodiče či učitele.
„Když vidíme, do jaké míry elektronická média děti pohlcují, a stávají se součástí jejich života, tak to zase až tak překvapivé není,“ uvádí Gillernová.
Dotazník od roku 2010 vyplnilo 28 tisíc dětí. „Zaměřujeme se především na kyberšikanu, rizikové seznamování v prostředí internetových služeb, sdílení intimních materiálů na internetu, zveřejňování osobních údajů, rizikové využívání sociálních sítí a další fenomény,“ uvedl Kamil Kopecký z pedagogické fakulty, koordinátor projektu E-Bezpečí.
Výsledky potvrdily, že děti jsou velmi ochotné sdělovat osobní informace lidem, které znají jen z on-line prostředí.
Třiašedesát procent dotázaných pošle cizímu člověku své jméno a příjmení, e-mailovou adresu mu sdělí 43 procent z nich a fotografii obličeje by na požádání poslalo 39 procent.
„Sdílení vlastních intimních materiálů s ostatními uživateli internetu, neboli sexting, provozuje stále větší počet dětí. Téměř osm procent z nich sdílí vlastní intimní fotografie a videa, přičemž partnerům a přátelům je zasílá více než 12 procent dětí,“ řekl Martin Kožíšek, manažer internetové bezpečnosti ve společnosti Seznam.cz.
Zarážející je i to, že 40 procent dětí by bez problému šlo na schůzku s člověkem, kterého znají jen z internetu. O svém „rande naslepo“ by se děti v 55 procentech svěřily kamarádovi či sourozenci a jen ve 42 procentech rodičům.
Od loňského roku vzrostl i počet napadení. Děti se nejčastěji potkávají s průnikem do jejich osobních účtů a verbálními útoky, mezi které se řadí i vydírání.
„Počet případů vydírání dětí s využitím materiálů sexuální povahy v Česku trvale roste. Data z loňského roku potvrzují, že bylo prostřednictvím internetu vydíráno téměř osm procent. K vydírání jsou nejčastěji využívány fotografie a videa, která děti dobrovolně či pod nátlakem posílají pachatelům,“ konstatoval Kopecký.
Internet se stal plnohodnotnou součástí dětské reality. „Tak jak je třeba děti poučovat například o tom, že když nebudou umět plavat, tak se utopí, tak je třeba děti všemi možnými způsoby a cestami upozorňovat i na tyto věci,“ vysvětlila psycholožka.
Problémem podle ní je, že děti jsou často v elektronickém světě často daleko zběhlejší než jejich rodiče nebo učitelé.
„Rodiče by o těch věcech s dětmi měli často a v přirozených souvislostech mluvit. Upozorňovat je na ta nebezpečí,“ dodala Gillernová.
