V Česku je 150 tisíc dětských dlužníků. Doplácí na rodiče i špatné zákony
Ještě jim nebylo ani osmnáct let, ale už se topí v dluzích. V Česku žije odhadem zhruba 150 tisíc dětí, po kterých obce vymáhají poplatky za odpad, dopravní podniky nezaplacené jízdné nebo telefonní společnosti účet za volání. Do dluhů se děti dostávají i ve chvíli, kdy je zdědí po příbuzných. Téměř rok pomáhá nezletilým projekt Děti bez dluhů.
Pro devatenáctiletou Kristýnu to bylo nemilé překvapení, když se dozvěděla, že dluží městu za poplatky na komunálním odpadu 2700 korun. Dívka přitom od devíti let žije v dětském domově a dluhy za ní nadělali její příbuzní.
Podobné případy nejsou v Česku ojedinělé, jak ukazuje projekt Děti bez dluhů, který vede advokátka Alena Vlachová.
„Zastupuji děti z dětských domovů v řízeních jednak o místním poplatku za komunální odpad a v exekucích při jízdě na černo,“ říká advokátka.
Děti tak často vstupují do dospělého života s velkým břemenem a nemají na to, aby pohledávky splatily. Ty se mnohdy šplhají do vysokých částek. „Tisíc korun pokuta naroste až na dvacet tisíc v exekuci,“ uvádí pro příklad Alena Vlachová.
„Vymáhací procesy jsou tak strašně drahé, že dlužníka netrestají, ale vlastně likvidují,“ souhlasí Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni.
Advokátka Vlachová řeší zhruba dvacítku případů, z nichž některé došly i k Ústavnímu soudu. Právničce se už podařilo oddlužit polovinu dětí, po kterých exekutoři vymáhali zhruba 90 tisíc korun. Založila také konto, kam mohou dárci přispívat na pohledávky a poplatky na soudní řízení.
Snaží se změnit i české právo. S politiky spolupracovala na novele zákona o místních poplatcích, která leží ve sněmovně. Podle návrhu by za odpad nemusely platit děti v ústavní péči nebo domovech.
Dětem by měla pomoci novela zákona o místních poplatcích
Podle Pavly Aschermannové z Aliance proti dluhům by se to ale mělo vztahovat na všechny nezletilé. „Děti, které nežijí v dětských domovech, žijí v rodinách a rodiče za ně neplatí, by se mohly dostat do úplně stejné situace,“ upozorňuje Pavla Aschermannová.
K problematice dětských dlužníků se vyjádřil i Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni
Dnes mohou obce chtít poplatky po dětech, které mají na jejich území trvalý pobyt.
„Od roku 2012 mají obce na výběr, jestli budou poplatky za komunální odpad vymáhat po dětech, nebo po rodičích. To znamená, že pokud jsou ještě pořád obce, které vymáhají komunální odpad po dětech, je to velmi neetické chování té obce,“ podotýká dluhová poradkyně.
Stejně tak jsou problematické dluhy za jízdu načerno. Podle advokátky Aleny Vlachové je to také na soudech, jak rozhodnou o nezaplaceném lístku.
„Co mě velice zaráží, je to, kdy soud odsoudí sedmileté dítě za placení tisícikorunové pokuty a osmi a půl tisíce korun nákladů na řízení a v odůvodnění rozsudku píše, že to dítě v době, kdy mu bylo sedm let, jelo načerno a při přepravní kontrole byla zjištěna jeho totožnost z občanského průkazu matky.“
Odpovědnost by měla být podle odborníků také na rodičích, kteří dítěti jízdenku nekoupí. Ti by podle Vlachové měli platit alespoň náklady na řízení, pokud nechají dojít dluh až k exekuci.
