Zaměstnavatelé si stěžují, že úroveň absolventů škol soustavně klesá

Zaměstnavatelé jsou čím dál víc rozpačití ze znalostí absolventů škol. Stěžují si, že jejich úroveň soustavně klesá. Ukázaly to průzkumy, které v letech 2004 až 2007 a v roce 2013 provedl Národní ústav pro vzdělávání. Každého z nich se zúčastnila zhruba tisícovka zaměstnavatelů. Z jejich odpovědí vyplynuly největší výhrady ke snižující se kvalitě vyučených a maturantů. Při hodnocení absolventů vysokých škol bylo zhoršení mnohem mírnější.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Průzkum se zaměřil na klíčové schopnosti, které jsou uplatnitelné na trhu práce bez ohledu na konkrétní profesi. U vyučených a maturantů považovali zaměstnavatelé za nejdůležitější čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochotu učit se a zodpovědnost.

Právě v těchto oblastech se přitom výrazně zvýšil podíl zaměstnavatelů, kteří pociťovali nedostatky, u každé z nich zhruba o 20 procentních bodů. Například v ochotě učit se pociťovaly u vyučených nedostatky při prvním průzkumu přibližně dvě pětiny firem, při druhém to bylo už takřka 60 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nespokojenosti zaměstnavatelů s úrovní absolventů mluvil na Radiožurnálu Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů

Maturanti podle zaměstnavatelů zaostávají v první řadě v zodpovědnosti, míra nespokojenosti se zvýšila z více než čtyřiceti procent o přibližně dvacet procentních bodů.

V případě maturantů mohou výhrady podle autorů průzkumu souviset také s tím, že se na pracovní trh dostávají absolventi bez studijních předpokladů. Čím dál větší podíl maturantů totiž v současné době míří na vysoké školy.

Vysokoškolák musí umět komunikovat

U vysokoškoláků firmy kladou důraz zejména na komunikační dovednosti. Na druhém místě uvedly schopnost řešit problémy, kde přitom vnímají největší nedostatky společně se samostatností v rozhodování a řídícími schopnostmi. Stěžovala si na to zhruba polovina zaměstnavatelů, přičemž výkyvy mezi oběma průzkumy byly maximálně kolem deseti procent.

„Když absolvent vyjde do školy, působí to, že má pocit, že je hotový člověk. Má diplom, ukončil určitou etapu a má pocit, že je připraven. Neuvědomuje si, že je vlastně na úplném začátku. Že je tam spousta věcí, které se musí učit,“ tvrdí výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

S vyšším vzděláním rostou i nároky

Očekávání a nároky zaměstnavatelů jsou přitom přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání. Například komunikační schopnosti považovalo v roce 2013 za důležité u vyučených 16 procent respondentů, u maturantů 58 procent dotázaných a u vysokoškoláků už 88 procent.

Především firmy ze zpracovatelského průmyslu a oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu před všeobecnými znalostmi upřednostňují hlubší kompetence a specializaci pracovníků. Podle vedoucího oddělení pro analýzy trhu práce Jiřího Vojtěcha je však právě tento pohled problematický.

„Zaměstnavatelé mnohdy očekávají, že jim školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu," říká.

„ Pokud má člověk už nějakou praxi, má ochotu učit se, protože si uvědomuje realitu trhu práce, to, že se musí vzdělávat. “

Podle Víta Jáska jsou lidé ochotni učit se, pokud už předtím získali nějakou pracovní zkušenost.

„Pokud má člověk už nějakou praxi, má ochotu učit se, protože si uvědomuje realitu trhu práce, to, že se musí vzdělávat. Ne ve smyslu akademického vzdělání, ale naučit se řešit problémy, přicházet věcem na kloub. Absolventi mají pocit, že už se všechno naučili,“ vysvětluje.

Podle Národního ústavu pro vzdělávání by řešením mohla být užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, především u oborů s praktickým výcvikem.

Navíc by firmy měly počítat s tím, že z pohledu jednotlivce bude kariéra spojena s celoživotním vzděláváním. V jeho rámci by měli lidé získávat specifické dovednosti spojené s výkonem konkrétní pozice.

Vladimír Kroc, ČTK, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme