Na stavbu silničních obchvatů čekají obce i desítky let, problém je s výkupy pozemků
Hlavní tahy se postupně posouvají z měst do polí mimo domy. Na vytížených trasách vznikají obchvaty. Před několika dny se začal stavět obchvat například v Dubé na Českolipsku.
V územním plánu byl tamní obchvat zanesen už v roce 1993, zastupitelstvo ho schválilo o pět let později, ale stavět se začal až teď.
„Více se o obchvatu začalo hovořit v roce 2003. Vznikaly však různé problémy, jako asi u každé stavby. Jednalo se především o nedostatek finančních prostředků a dále o nevypořádané majetkové vztahy k pozemkům,“ popisuje tajemník Městského úřadu v Dubé Badřich Janďourek.
Někteří obyvatelé s obchvatem souhlasí, protože se tím sníží množství hluku a zvýší se bezpečnost. Oproti tomu někteří zemědělci a drobní živnostníci se obávají zhoršení podmínek podnikání.
Hosty Radiožurnálu byli tajemník Městského úřadu v Dubé Bedřich Janďourek a ministr dopravy Antonín Prachař
Podle ministra dopravy Antonína Prachaře stavbu obchvatů zdržuje nejen nedostatek peněz, ale také právě nesouhlas některých občanů. Dalším problémem je pak prý výkup pozemků.
Ministerstvo má v současné době na stole pět projektů. Dnes začíná stavba obchvatu města Třinec. Na výstavbu obchvatů by mělo v budoucnu ministerstvo dopravy čerpat více dotací z EU.
„Pro nás jsou obchvaty velmi důležité, protože zvyšují bezpečnost, odvádějí tranzitní dopravu a zvyšují komfort života v jednotlivých obcích. Navíc jsou součástí páteřní sítě a vytváří tak celek,“ říká Antonín Prachař.
Obchvat Třince se po letech odkladů začíná stavět. Obcím uleví od kamionů
Číst článek
Obchvat chce například Vysoké Mýto, kde však musí počkat na R35, Náchod nebo Přelouč na Pardubicku. Dlouho na něj čekal třeba Kolín, kde už je ale obchvat hotový.
Ministerstvo aktuálně plánuje například obchvat u Velemyšlevsi, řešení tranzitní dopravy v okolí Prahy nebo Brna.
