Zdroje pitné vody na Domažlicku vysychají. Může za to příroda i člověk

Ačkoliv během července na mnoha místech republiky vydatně pršelo, v některých lokalitách se s pitnou vodou musí i teď po dešti stále šetřit. Patří mezi ně například Domažlicko a oblast Českého lesa. Důvodem jsou vysychající podpovrchové zdroje vody. Na současném stavu se podepsaly jak změny, které člověk v krajině provádí, tak samozřejmě počasí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodní zdroj Skuteč | Foto: Josef Kopecký

„Letošní zima byla bez sněhu a loňská zima taky nebyla nic zázračného, takže problémy s vodou byly už v loňském roce a letos se jenom prohloubily,“ popisuje jeden z důvodů, proč podpovrchové zdroje vody mizí, náměstek ředitele vodárenské společnosti na Domažlicku Pavel Morysek.

„Je to o tom, kam odejdou ty srážky. Bohužel existuje určitý srážkový stín a ten tady v tomto prostoru je,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zdroje pitné vody na Domažlicku vysychají. O důvody se zajímala reportérka Martina Klímová

Voda ubývá především z přírodních zářezů v krajině, odkud ji čerpali už naši předkové. Kvůli tomu musely letos některé obce na Domažlicku přijmout nepopulární opatření, která upravují používání pitné vody. Od června platí například v České Kubici a přilehlém Spálenci.

„Zákaz platí pro zalévání zahrádek, mytí aut, napouštění bazénů a používání pitné vody k jiným účelům než v běžné domácnosti,“ potvrzuje referentka tamního obecního úřadu Olga Navrátilová.

Zákaz platí do odvolání a dotýká se zhruba pěti set obyvatel. Patří mezi ně i Jana Bárová. „Myslím si, že pramenů je tady dost. Je to divné, že se to tady udělalo, poprvé za dobu, co tady bydlím, což je asi 25 let. Teď to holt s počasím tak vyšlo, že ani zima nebyla, takže myslím, že do budoucna se to zas tak často opakovat nebude,“ říká.

Ke krajině se musíme chovat mravně, říká vodohospodář

O to usiluje i vodárenská společnost, která na Domažlicku působí. Ve spolupráci s obcí se snaží obnovit původní podpovrchové zdroje vody a hledat nové.

„Hledáme v archivech, známe tady ten prostor a je to i tak, že vezmeme kolo nebo jdeme pěšky, prohlížíme si krajinu, zjišťujeme, co by se dalo použít. Co je naše výhoda, že tady ten prostor byl hodně osídlený a lidi měli zdroje pitných vod, existovaly tam i vodovody a zářezy. Takže existují zdroje, které dodnes nejsou využívané, ale jsou tam,“ vysvětluje Pavel Morysek.

Další možností jsou hloubkové vrty, které ale mají své nevýhody, především finanční. Levnější pro konečného zákazníka tedy zůstává pitná voda z podpovrchových zdrojů. O ty je ale potřeba pečovat.

„Když to území naprosto odlesníme, voda nebude. Když vybudujeme asfaltové silnice uprostřed lesů a zařízneme je metr hluboko, to taky přerušíme. Musíme se chovat mravně ke krajině,“ uzavírá Pavel Morysek.

Martina Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme