Botanická zahrada v Praze vystavuje rostliny, které se pěstovaly před stoletím
Víte, co jsou to kruhule nebo řezance? Jde o jména rostlin, které pěstovali naši předkové. Až do konce prázdnin je vystavuje Botanická zahrada v Praze. Na výstavě najdeme i staré knihy o pěstování nebo nářadí, které se používalo k ošetřování zahrad.
První, čeho si lze na výstavě všimnout, jsou květináče a starší vybavení zahrádky a domácnosti.
„Je tu spousta zajímavých květináčů. Štíhlé se dělaly na semenáčky lesních dřevin, děrované na orchideje,“ říká autor výstavy Petr Herynek, kterému i hodně květin patří.
Má i jedinečný přehled o tom, co naši předkové používali při pěstování. "Rekvizity, které měli na množení, různé konvičky, pilu na řezání rašelinových cihel – s těmi se topilo. Zahradníci si rašelinové cihly kupovali, množili na nich kapradiny,“ popisuje Herynek.
V další části expozice už jsou k vidění první rostliny. „Tady je spousta druhů rostlin, které jsou dnes na květinovém trhu a které se pěstovaly v letech 1800, 1840, 1650 a podobně,“ podotýká Herynek a pokračuje:
„Třeba tady překrásná pestrolistá dracéna, nebo tady ten lochar africký dovezl z Itálie Ferdinand d´Este. Tato rostlina byla vypěstována z řízku, který jsem získal právě z Konopiště.“
U rostliny je v popisku uvedeno, že pochází ze zámeckých skleníků. „Já bych řekl, že už kolem roku 1800 se u nás pěstovala,“ podotýká Herynek.
Rostliny před sto lety sloužily v domácím léčitelství či jako užitkové. Některé byly symbolem štěstí, pevnosti manželství nebo se užívaly jako dekorativní třeba o Vánocích nebo Velikonocích.
„Naši předkové překvapivě měli daleko větší sortiment, než máme my dnes. Takže by se dalo říct, že zahradnická kultura upadá, trend zboží směřuje k jednoduchosti,“ dodává hlavní zahradník Botanické zahrady Eduard Chvosta.
Podle něj potřebují vystavené druhy květin speciální péči. Málokterá z nich totiž vydrží dnešní podmínky.
