Ve vedení výzkumu a vývoje chybí ženy, Česko je na tom nejhůř z EU
V rozhodovacích orgánech tuzemského výzkumu a vývoje je málo žen. Mezi evropskými státy je jejich podíl ve vedoucích funkcích nejnižší. Například v předsednictvu Grantové agentury, která rozhoduje o penězích pro Českou vědu, působila od roku 1992 jedna žena.
Skupina mužů s určitou životní zkušeností nastavuje v Grantové agentuře pravidla, vysvětluje Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra - ženy a věda. Podle ní proto mohou být podmínky vůči některým osobám diskriminační.
„Kdyby v grémiích byly ve vyšší míře zastoupeny ženy, tak by jednostranně nastavená pravidla nevznikala,“ vysvětluje Linková.
O zastoupení žen ve vedoucích funkcích výzkumu a vývoje mluvili Marcela Linková a Pavel Bělobrádek
Národní kontaktní centrum Sociologického ústavu Akademie věd proto vyzývá vědecké instituce a vysoké školy, aby do těchto funkcí nominovaly opačné pohlaví.
„Chceme upozornit na to, že vysoké školy a výzkumné organizace mohou tuto situaci ovlivňovat. Měly by kvalifikované ženy do grémií jmenovat,“ dodává Linková.
Také vicepremiér pro vědu a výzkum, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek doporučil, aby se při výběru kandidáta na volné místo v Grantové agentuře přihlédlo ke genderovému hledisku.
„Je potřeba povzbudit ženy, aby se nebály do předsednictva Grantové agentury kandidovat,“ vysvětlil svůj záměr Bělobrádek.
Podle něj nejde o to, vytvořit pozitivní diskriminaci, ale nastavit férové podmínky. Některé granty mohly vylučovat matky vědkyně ze špičkového výzkumu.
„Často vyžadovaly podmínku zahraniční dlouholeté praxe nebo kontinuální vědecké činnosti. To hendikepuje ženy, které byly několik let na mateřské,“ konstatoval Bělobrádek.
