Račice na Litoměřicku rozděluje spor o novou kotelnu na biomasu

Skládat uhlí a pak ho sypat z těžkých uhláků do kotle, nebo otočit knoflíkem a topit? Zdálo by se, že odpověď je celkem jednoduchá. Přesto se v tuto chvíli lidé v Račicích na Litoměřicku přou o vznik nové kotelny na biomasu, která by jim centrální vytápění umožnila. Jedni mají obavy ze zadlužení vesnice, jiní poukazují na zkušenosti řady obcí po celé zemi, které tyto kotelny zrušily. Po letech provozu totiž obvykle vyčerpaly místní zásoby a biomasu musely dovážet draze a zdaleka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dřevěné peletky | Foto: European Union

„Tady bude centrální zdroj tepla, takzvaná kotelna číslo jedna. Druhá kotelna, která bude funkčně propojena, bude stát na druhém konci vesnice,“ ukazuje nezávislý starosta Račic Jaromír Maleček na dvoře za obecním úřadem.

Jednou z obyvatelek Račic, která se rozhodla k novému způsobu vytápění nepřistoupit, je Květa Zahálková. Vytápění biomasou se jí nelíbí.

„Nevěřím, že to bude za těch 280 korun, co nám slibují. Za druhé nevím, jestli bude dost suroviny pro vytápění dvou kotelen. A zadlužení obce by nebylo dobré ani vhodné,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Račicích natáčela reportérka Iva Zítková

Naopak Květa Balcarová se na biomasu těší. „Hlavní výhoda je v obsluze kotle. Když už je člověk v letech a má nějaké zdravotní problémy, je to úžasné. Očekávám od toho pohodlí, které si musíme zaplatit,“ vysvětluje.

„Řeknu upřímně, že kdybychom měli platit celou stavbu, kde se náklady pohybují kolem 85 milionů korun, tak bychom do toho nešli, protože by to nebylo ufinancovatelné,“ konstatuje starosta.

„Ale vzhledem k naší finanční spoluúčasti, která je přibližně 27 milionů, se to dá pokrýt a návratnost by měla být nejpozději do deseti, patnácti let,“ tvrdí.

Odmítá i obavu, zda bude biomasy dost: „Firma, která má kancelář ve velké papírně na druhém břehu Labe, nemá problémy s dodávkou na příštích deset let. A věřím tomu, že dřevní hmoty bude stále dost a ve stejné cenové relaci.“

Před jediným dodavatelem biomasy ale varuje nezávislá místostarostka Rybniště na Děčínsku Jaroslava Fišerová. Kotelnu na biomasu tam totiž museli zrušit poté, co zkrachovala místní pila, která jim topivo dodávala. Lidé z obce se pak většinou znovu vrátili k topení uhlím.

„Ti, kdo si předtím ubourali komíny, si je zase nechali obnovit – na svoje náklady,“ popisuje.

I úspory, které by obyvatelům Račic měla biomasa přinést, se navíc dají pouze odhadnout, mohly by být asi desetiprocentní. Pokud se obci podaří sehnat úvěr, místo uhlí by tu lidé mohli topit pouhý otočením knoflíku už příští sezonu.

Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme