Unikátní vyšehořovickou tvrz už léta opravují místní patrioti
Jednu z nejlépe dochovaných středověkých tvrzí v Česku najdete východně od Prahy ve Vyšehořovicích. Navíc se mezi Vyšehořovicemi, Horoušany a Nehvizdy od středověku těžil kámen, takže je postavená ze stejného materiálu, jaký byl - alespoň částečně - použitý i na významné stavby jako je třeba chrám sv. Víta nebo Karlův most. Tvrz najdete v areálu bývalého JZD a je volně přístupná.
„Stojíme na nádvoří tvrze. Dneska je situace trošičku jiná, než byla původně v polovině 13. století, kdy zde stála pouze věžovitá stavba tvrze,“ ukazuje historik Jaroslav Špaček.
Třípatrová kamenná budova částečně stála ještě před zhruba 160 lety, v polovině 19. století byla ale stržena.
Panským sídlem byla tvrz do konce 16. století, pak se z ní stala mohutná panská sýpka. Později tu bydlela čeleď a byly tu ovčíny a kurníky a ve 20. století objekt převzalo JZD.
„Když jsme sem přišli v 60. letech, byl tu neuvěřitelný nepořádek. Dalo hodně práce dát to alespoň do stavu, který vidíte dneska,“ vzpomíná Jaroslav Špaček.
Pomáhají hlavně místní
Tvrz začala chátrat v 19. století. Když se v roce 1994 zřítilo nároží na místě původní brány, začaly práce na záchraně památky. Opravy má na starost kameník Milan Tichý z nedalekých Čelákovic:
„To je právě patriotismus, který mi velí, aby se ukazovalo to pěkné, co tady v okolí je. Vyčistili jsme to natolik, že je to vlastně taková knížka ke čtení. Od středověku se tady slohy podepsaly.“
Podle něj je takto dochovaná tvrz unikátní. Potvrzuje to i historik Jaroslav Špaček:
„Půdorys něco kolem 40, 50 metrů – takže to je něco mimořádného.“
Dodnes se dochoval například zbytek původního patrového paláce ze 14. století včetně sklepu, ve kterém je cisterna na vodu s dřevěným roubením. Tu ale uvidíte jen, když si do temného sklepa vezmete baterku.
Sehnat peníze na opravu památky není jednoduché. Majitelce, které se tvrz vrátila v restituci, byť fakticky nebyla nikdy vyvlastněna, s tím pomáhá sdružení Přátelé vyšehořovické tvrze. To shání sponzory a žádá o dotace.
„Původně od kraje, potom od ministerstva kultury a v poslední době od Masky,“ říká místní obyvatel a historik Martin Hůrka. Občas pomohou i místní, a to nejen finančně.
„Je plno subdodávek. Tady se dělali krovy, kamenické práce. Od lidí, kteří v obci jsou. A to je ten zázrak. Kamenické hutě, které dnes nesekají ani netěží kámen, ale potomci tady ještě jsou,“ říká kameník Milan Tichý.
Středověká tvrz každoročně ožívá i díky slavnostem, které místní pořádají. Ty letošní jsou plánované na 6. září a tvrzí zájemce provede právě Jaroslav Špaček.
Zvětšit mapu
