V nejbližších týdnech dopady ruských sankcí nepocítíme, míní ekonomové
Potravinářská komora varuje, že český trh za chvíli zasytí zemědělské produkty ze západní Evropy. Na vině je ruský zákaz dovozu potravin z tohoto regionu, a firmy proto hledají alternativní odbytiště. Ministr zemědělství Jurečka vyzval úřady, aby ve svých jídelnách vařily z českých potravin. Ekonomové ale obavy z přílišných dopadů sankcí mírní, minimálně pro nejbližší týdny.
Jihomoravský kraj by chtěl konkrétní pomoc zemědělcům spustit během září. Osloví také starosty měst a obcí, které zřizují mateřské a základní školy, sociální ústavy a nemocnice. K jižní Moravě by se měly přidat i další kraje.
Nakupovat české potraviny chce i Středočeský kraj, který má 350 příspěvkových organizací s jídelnami, kde by se případně daly udělat změny v nákupu potravin. Kraje začaly prověřovat svoje možnosti a právní dopady.
Podle ekonoma z České zemědělské univerzity Luboše Smutky lze v současnosti těžko říct, zda tato opatření českým zemědělcům pomohou, když dosud nejsou přesně vyčísleny dopady ruských sankcí.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl Luboš Smutka, ekonom z České zemědělské univerzity
„Z globálnějšího pohledu se jedná víceméně o takové gesto solidarity společnosti se zemědělci, protože v současné době lze ještě jen velmi obtížně vyhodnotit dopady vlastních sankcí, které Ruská federace ve vztahu k Evropské unii zavedla,“ říká Smutka a pokračuje:
„Například agrární obchod mezi Českou republikou a Ruskem představuje asi dvě miliardy korun, což je asi jen 1,54 procenta hodnoty českého agrárního obchodu jako takového. A sankce se dotýkají primárně obchodu s masem, mlékem, ovocem, zeleninou a rybami, což se u nás týká asi 24 procent exportní agrární struktury.“
Sankce nejvíc dopadnou na pobaltské země
Přímá škoda, kterou Česko může utrpět, se podle Smutky pohybuje kolem 600 milionů korun. Na některé země ale ruské embargo dopadne citelněji, a dá se proto očekávat reakce ze strany Evropské unie. Ta ale zas tolik regulačních mechanismů nemá, tvrdí Smutka.
„Unie je navíc de facto sama sobě největším obchodním partnerem. Valnou většinu jejího agroobchodu realizují jednotlivé členské státy primárně mezi sebou. Země, na něž sankce mohou natvrdo dopadnout, jsou zejména Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko. Ty směrem na ruský trh realizují mezi 24 až 30 procenty objemu svého agrárního exportu,“ vysvětluje.
„ Rusko sice sankce uvalilo na dobu jednoho roku, ale už včera z něj zazněly informace, že sankce mohou být i revidovány, jak z hlediska seznamu produktů, tak délky trvání. Záleží, jak dlouho Rusko tuto hru bude hrát. “
V nejbližších týdnech podle Smutky embargo ceny potravin příliš neovlivní. Agrární trh totiž většinou reaguje trochu se zpožděním, protože část kontraktů je nasmlouvána dopředu.
„V současnosti bych případné dopady v horizontu měsíce neviděl jako příliš viditelné. To by bylo až za situace, kdy by sankce trvaly déle. Rusko je sice uvalilo na dobu jednoho roku, ale už včera z něj zazněly informace, že sankce mohou být i revidovány, jak z hlediska seznamu produktů, tak délky trvání. Záleží, jak dlouho Rusko tuto hru bude hrát,“ míní ekonom.
Podle něj nehrozí ani to, že po ukončení embarga bude potravin naopak nedostatek a ceny prudce vzrostou. „Na evropském trhu rozhodně nikoliv. Ten je v celé řadě dotčených komodit silně přebytkový a exportuje,“ objasňuje Smutka a uzavírá:
„Neočekávám, že by ceny šly nahoru. Navíc je tady ještě trh světový, kde jsou zase ceny řady komodit výrazně nižší, než jaké jsou na evropském trhu. Kdyby se náhodou Evropské unii tyto produkty nedostávaly, může si je stáhnout ze světového trhu.“
