V Česku se rozmáhají černé skládky. Loni za ně inspekce udělila pokuty za 50 milionů

Českou republiku zahlcují černé skládky. Jen za minulý rok úřady vedly 96 správních řízení za takové delikty. Česká inspekce životního prostředí pak udělila pokuty za 50 milionů korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kamenolom se postupem času proměnil v černou skládku | Foto: Zdeněk Trnka

Za vznikem černých skládek jsou buď fyzické osoby, které odhodí například vysloužilé elektrospotřebiče na skrytá místa. Častější případy jsou ale černé skládky, které cíleně vytvářejí hlavně stavební firmy.

„Když někdo něco rekonstruuje nebo firma něco staví, nechce se jí platit za uložení odpadu, tak to odveze na černou skládku. Hned zatím následují například pneumatiky, což je takový evergreen, a potom elektronika,“ říká Miroslav Kubásek z iniciativy Zmapujto.cz

Přehrát

00:00 / 00:00

O černých skládkách mluvila na Radiožurnálu redaktorka Zuzana Švejdová

Velkým problémem je výskyt nebezpečných látek, mezi které patří třeba azbest, vysloužilé baterie nebo nádoby s neznámými tekutinami. Hrozí totiž kontaminace půdy nebo znečištění podzemních vod.

Iniciativa Zmapujto.cz proto přišla s aplikací pro chytré telefony. Díky ní lidé můžou posílat upozornění na výskyt nelegálních skládek. Takovým způsobem se už odhalily tisíce černých skládek.

Nejvyšší uložená pokuta dosáhla 25 milionů

Navážení odpadů na pozemky, které k tomu nejsou ze zákona určené, patří mezi nejpřísněji trestané delikty. Pachatelům hrozí pokuty ve výši až 50 milionů korun. Nejčastěji je uděluje Česká inspekce životního prostředí. Jejich výše záleží na množství odpadu a velikosti zasažené plochy.

„Je často nakládáno s velkým množstvím odpadů, řádově tisíce až statisíce tun odpadních zemin. Nejvyšší uložená sankce dosahovala 25 milionů korun,“ zmiňuje mluvčí inspekce životního prostředí Jana Rambousková.

V některých případech ale můžou pokutu udělit i samy obce, a to v řádech několika desítek tisíc korun.

Pokud se nenajde viník, skládku likvidují buď dobrovolníci, nebo sama obec. „Jsou to spíš drobnější skládky v řádech kolem dvou, tří, pěti tisíc. Když je třeba někde více nashromážděných pneumatik, tak to s likvidací stojí třeba deset, patnáct tisíc,“ přibližuje starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal, který má s likvidací skládek zkušenosti.

Ceny za likvidaci ale můžou být i mnohonásobně vyšší. Příkladem je třeba shromaždiště nebezpečných odpadů v obci Libčany na Královéhradecku. Likvidace tu stála desítky milionů korun.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme