O parazitech ví téměř vše. Mladý český vědec vzbuzuje pozornost i v zahraničí
Když se na mezinárodních konferencích ozve jméno Jan Štefka, publikum zpozorní. Tento mladý badatel totiž patří k předním parazitologům. S malými tvory, kteří žijí na úkor jiných živočichů, tráví každý den v laboratořích. Zkoumá nejen jejich vývoj, ale i to, jak se přizpůsobují novému prostředí. Nadějný výzkumník, který letos získal prestižní Prémii Oty Wichterleho, teď zúročuje bohaté zahraniční zkušenosti v Českých Budějovicích.
„Nacházíme se v laboratoři molekulární fylogeneze a evoluce parazitů, kde studujeme evoluční vztahy mezi různými skupinami parazitů. Používáme přednostně analýzy DNA, případně RNA.“
Biolog Jan Štefka prochází prosvětlenými laboratořemi Parazitologického ústavu Akademie věd. V jednotlivých částech jeho tým zkoumá nenápadné tvory. Ostřílený mladík se zahraničními zkušenostmi z Francie a Velké Británie patří ve světě ke špičkám ve svém oboru.
„Jedna skupina, kterou se hodně zabývám já, jsou ektoparazité, čili parazité, kteří žijí na povrchu těl svých hostitelských organismů. Jsou to hlavně vši a různí roztoči,“ vysvětluje.
V dalším díle seriálu o mladých českých badatelích představila redaktorka Petra Benešová parazitologa Jana Štefku
Vztah mezi parazity a jejich hostiteli prozrazuje vědcům například i to, jak se cizopasníci rozšiřují společně se zvířaty do různých oblastí světa. A také jak se pak v místních podmínkách vyvíjejí.
„Protože i studium parazitů, kteří se ne přímo vyskytují u lidí nebo jim škodí, nám může hodně říct i o tom, jak fungují parazité a patogeny v lidských populacích,“ říká 35letý vědec, kterého začala biologie bavit už na gymnáziu. I když Jan Štefka zkoumá hlavně zvířata a jejich parazity, jeden projekt míří také na lidi.
„Lidské vši se spolu s člověkem rozšířily do celého světa a jejich evoluce svým způsobem kopíruje evoluci lidí. Čili vidíme tam jasně, že původ moderních lidských populací je v Africe,“ popisuje a pokračuje:
„Kromě toho se ale ukazuje, že jak se vši spolu s lidmi šířily na různé kontinenty, dokázaly kolonizovat i jiné hostitele. Vypadá to, že například v Jižní Americe se odehrál takzvaný hostitelský přeskok z lidí na místní opice.“
Šíření parazitů napomáhá turismus
Právě doprava a turismus výrazně ovlivňují stěhování parazitů. Stejně jako rozšíření různých nemocí, které by se dříve v dané oblasti neobjevily. Před třemi lety se mladý badatel vrátil z Velké Británie, v rámci tamního výzkumu sledoval parazity u ptáků na Galapágách.
V práci pokračuje i v Českých Budějovicích. „Zabývali jsme se tím, že jsme porovnávali vztahy mezi ptáky na různých ostrovech Galapág, a totéž jsme prováděli u jejich parazitů,“ objasňuje Štefka.
U galapážského výzkumu se podařilo například prokázat, že někteří parazité by se s ptáky nikdy na jiné ostrovy nedostali, kdyby nebylo výletních turistických lodí. Na ně ptáci sedají a nechají se odvézt dál, než původně žili, a s nimi se stěhují i parazité, kteří se v novém prostředí zabydlují.
