Argentinské babičky, které za vojenské diktatury přišly o vnoučata, mají novou naději

Stovky lidí v Argentině chtějí najednou pátrat po svém pravém původu. Lavinu žádostí o testy DNA vyvolal případ Argentince uneseného za vojenské diktatury, který po 36 letech našel svou rodinu. Případ vzbudil velký ohlas v celé argentinské společnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Estela de Carlottová, prezidentka organizace Babičky z Květnového náměstí

Estela de Carlottová, prezidentka organizace Babičky z Květnového náměstí | Zdroj: Reuters

Organizace Babičky z Květnového náměstí, která po ztracených vnučkách a vnucích pátrá, si nemohla přát lepší reklamu. Běžně obdrží 15 žádostí denně. Teď zazvonily telefony za jediný den třistakrát.

V roce 1976 nastal v Argentině vojenský puč, který svrhl prezidentku Isabelu Perónovou. Až do roku 1983 se u moci střídaly vojenské junty. Šlo o nejkrvavější diktaturu v argentinské historii, nazývanou také jako špinavá válka. Boje totiž nebyly formálně vyhlášené a vojenská moc se zcela vymkla kontrole civilních autorit. Podle lidskoprávních aktivistů za sedm let zmizelo nebo zemřelo násilnou smrtí kolem 30 000 Argentinců.

Děje se tak díky prezidentce organizace Estele de Carlottové a jejímu vnukovi, který ji našel pomocí databáze DNA. Za diktatury ho odebrali po porodu v tajné věznici matce a tu pak zabili.

Rodině ke shledání gratulovala prezidentka i fotbalové hvězdy Maradona a Messi.

Babičky, kterým je dnes mezi 70 a 95 lety, teď doufají v další šťastná setkání. Doposud našly 114 z celkového počtu asi 400 unesených vnoučat.

Na přelomu 70. a 80. let nechala argentinská diktatura unést, mučit nebo zavraždit na 30 tisíc lidí.

David Koubek, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme