Papež František na návštěvě Jižní Koreje vyzval k usmíření na poloostrově
Papež František je na své první návštěvě dálného Východu. Po cestě do Jižní Koreje, kde zůstane několik dní, proletěl jako první papež čínským vzdušným prostorem. Severní Korea pozvánku na setkání s hlavou katolické církve odmítla, a když jeho letadlo přistávalo, vypálila cvičně několik raket. František pak ve svém projevu vyzval obě země k usmíření.
„Oceňuji a podporuji všechny kroky, které se snaží vrátit usmíření a stabilitu na Korejský poloostrov. Takové snahy jsou jedinou cestou k trvalému míru. Na usmíření na Korejském poloostrově nám velmi záleží, nejen kvůli stabilitě v oblasti. Je důležité i pro celý svět, který už je unavený válkou," řekl.
Papež chce na své první návštěvě dálného Východu povzbudit šíření katolické víry v Asii. Právě v Jižní Koreji se počet katolíků rychle zvyšuje. Z dvou procent populace se během čtyřiceti let vyšplhal na současných 11. Ke křesťanství v zemi ročně konvertuje průměrně 100 tisíc lidí. Papež v zemi jednal s tamními biskupy a setká se i s některými z pěti milionů místních věřících.
O návštěvě papeže Františka v Jižní Koreji mluvili koreanistka Miriam Löwensteinová a církevní historik Jaroslav Šebek
„Je to veliký svátek nejen pro křesťany, ale pro Koreu jako takovou. Papež nejezdí do země každý den, je to třetí návštěva hlavy církve v dějinách,“ řekla koreanistka Miriam Löwensteinová. Dodala, že křesťané v zemi tvoří polovinu věřících.
Církevní historik Jaroslav Šebek připomněl, že Benedikt XVI. v rámci svého pontifikátu do Asie nikdy nepřijel. Papež František na leden 2015 připravuje i cestu na Filipíny, kde je také výrazná katolická většina. „Je to ukázka toho, že Vatikán přikládá tomuto regionu stále větší význam.“
František dostal jako vůbec první papež povolení cestovat přes čínský vzdušný prostor. Při přeletu nad zemí poslal, jak má zvykem, z paluby letadla jejímu představiteli telegram. Čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a lidu popřál všechno dobré a dal požehnání míru a blahobytu.
Vatikán s Čínou nemají už přes padesát let žádné diplomatické vztahy. Jedním z důvodů je to, že čínská vláda považuje za potencionální nebezpečí každé náboženství, které místo světské autority uznává boha.
Povolení, které papež na rozdíl od svých předchůdců dostal, vnímá Vatikán jako mírné uvolnění vztahů.
Návštěva Asie je třetí zahraniční cestou papeže Františka.
